Stejně jako všude jinde i my vám přinášíme pohled na to, co nás v loňském roce na hudebním poli zaujalo a co nás naopak zklamalo.
Jaké jsou podle nás nejlepší desky minulého roku? A co koncerty, které z nich v nás zanechaly nejsilnější zážitky? A co DVD, na kterých si loni daly kapely a jejich vydavatelé opravdu záležet? Které nové jméno svým debutem nejpříjemněji překvapilo? A co zklamání, která věc v hudebním světě nás v minulém roce nejvíc zklamala nebo dokonce naštvala?
Na to vše vám postupně odpoví aspoň někteří z našich redaktorů v tomto krátkém seriálu. Jako osmá se k uplynulému roku vyjádří redaktorka Kofola.
Album roku
1) The XX - XX
Jeden z největších objevů hudební scény za minulý rok, hodí-li se na ně použít tohle všeříkající ale otřepané klišé. Zasněné, citlivé písničky, minimalismus a křehkost, která dostala nejednoho škarohlída co si říkal, že tomuhle hromadnému kouzlu nepodlehne. Kdo měl to štěstí dostat se do pražské Sedmičky na jejich koncert stejně jako já (koncert byl několik týdnů dopředu vyprodaný), ví moc dobře o čem mluvím.
2) Biffy Clyro - Only Revolutions
"Only Revolutions" si právem zasloužila pochvalné kritiky po celém světě - The Guardian, Kerrang i Q magazín nadělily tomuhle albu shodně po čtyřech hvězdičkách z pěti a to je slušný start do povědomí těch, kteří ani po čtyřech předchozích albech nemají o Biffy Clyro sebemenší tušení. Můžou se zdát jen jednou ze záplavy ostrovních kytarovek, ale stojí za víc. "That Golden Rule" je pro mě jeden z nejlepších songů loňského roku. Tenhle rok se chystají do Prahy, vřele doporučuju.
3) Peaches - I Feel Cream
Merill Beth Nisker aka Peaches působí na scéně už patnáct let a tahle deska je její pátou v pořadí. Je známá svojí zábavou v bourání konvencí, především se opírá do těch genderových. Na albu spolupracovala se Simian Mobile Disco, Soulwax nebo Digitalism. "I Feel Cream" je pravděpodobně nejpopovější album, které na svém kontě má, je znatelně vyklidněnější než ty předchozí. Naživo ale pořád dokáže rozcupovat na kousky, jak nám předvedla na podzim v pražské Arše. Nejlepší songy: "Talk To Me", "Mommy Complex", "Serpentine".
4) Editors – In This Light And On This Evening
Deska celkem vzdálená jejich předchozím počinům, ze které na první poslech kouká absence hitů. Přes prvotní rozpaky, v souvislosti se zvukem založeným na synťácích, ale nakonec vycházejí Editors přeci jen jako vítězové, kteří (ačkoliv oklikou) opět přesvědčili svoje fanoušky, že s každou deskou dokáží nejen překvapit, ale znovu nadchnout. Nejlepší songy: "Papillon", "Eat Raw Meat = Blood Drool", "You Don´t Know Love".
5) MSTRKRFT – Fist Of God
Bravurní tvůrci remixů všeho možného - od Annie ("Heartbeat") přes Ushera ("Love In This Club") až k Yeah Yeah Yeahs ("Zero"). Mimo to je ale fajn, že věnují čas i svým vlastním albům. Člověk se na ně nezlobí ani za kooperaci s Johnem Legendem, protože i tohle trochu podivné spojení jednoduše funguje. Nejlepší songy: "Bounce", "Click Click", "Vuvuvu".
Koncert roku
1) Lamb, Lucerna Music Bar – Praha 30. července 2009
Úžasný koncert ve znamení návratu Lamb na koncertní pódia se nesl v duchu přesně takové atmosféry, kterou si jejich čeští příznivci jen doufali očekávat. Éterická Lou Rhodes spolu s rozjetým Andy Barlowem se v živém představení největších hitů během svého fungování ("Cotton Wool", "Gorecki" nebo "Gabriel") postarali ve vyprodaném Lucerna Music Baru o jedno z nejlepších hudebních zážitků loňského roku.
2) MSTRKRFT, Matter – Londýn (Velká Británie), 2. květen 2009
Loni jsem potkala MSTRKRFT víckrát. Největší zážitek to byl určitě v Londýně, kde jsem je viděla naživo poprvé. Hráli v klubu Matter, který se schovává za londýnskou O2 Arenou, spolu s Miss Kittin& The Hacker, JoJo De Freq a dalšími. Díky signifikantnímu dresscode britských klubů (kdy holky musí mít nejmíň sedmicentimetrové podpatky) bylo na jejich "afterparty" po Miss Kittin & The Hacker na parketě o dost pohodlněji. Stojí za to ale zmínit, že i na rakouském Frequency byl jejich set hodně efektní, prokládaný prýštícími ohnivými plameny kolem djského pultíku, plus grande finále v podobě nesmrtelných Queen - "Bicycle". Mimochodem třetí, neoficiální, člen MSTRKFRFT je láhev Jacka Danielse na pultu, která nechyběla ani v Matteru, na Frequency nebo Pohodě.
3) Basement Jaxx, Pohoda festival (Slovensko) 19. července 2009
Otvírák nejpopulárnějšího a nejsympatičtějšího slovenského festivalu, kterému u nás pořád těžko může hrozit nějaká větší konkurence. Pestrobarevná cirkusová show od začátku do konce. Ani na chvilku nenechali nikoho vydechnout, rozdávali úsměvy na všechny strany a jednoduše nic nemělo chybu. Lepší start třináctého ročníku si trenčínská Pohoda ani nemohla přát.
4) N.E.R.D. Orange Festival - Varšava (Polsko), 5. září 2009
Celodenní cesta do Varšavy na festival pořádaný oranžovým mobilním operátorem lákal na hvězdy jako MGMT, Calvin Harris, Crystal Method a právě N.E.R.D. (No one Ever Really Dies). A co bylo důležitou devízou – zadarmo. Pharell je bůh a nadaný producent. Na čemkoliv se podílí, stojí za to. Slyšet "Spaz", "Sooner Or Later" nebo "She Wants To Move" za tu cestu stálo.
5) Editors, Lucerna Music Bar (Praha) 28. listopad 2009
Vidět moji momentálně nejoblíbenější kapelu naživo v Praze z první řady, navíc v klubu jehož nespornou výhodou je blízký kontakt s kapelou a vidět ji hrát na stoprocent stejně jako v některé z velkých londýnských hal, to prostě němělo chybu.
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
