Joe Cocker je už více než čtyřicet let jednou ze zásadních postav hudebního průmyslu. Dosud vydal 21 studiových a čtyři živá alba. Jeho nezaměnitelný bluesovo soulový hlas se po právu stal hudební obchodní značkou. Nyní pro vás okomentuje všechny skladby z nové desky "Hard Knocks", která vyjde v říjnu.
Hard Knocks
Tuhle skladbu napsal Marc Broussard, kluk dole z jihu, kterého jsem jednou potkal. Je to jižanský hudebník z New Orleans a trošku jsme tu jeho skladbu předělali. Trochu jsme ji upravili, pozměnili jsme slova, protože původní se týkala lovení ryb a korýšů a podobných věcí, o kterých bych já zpívat nedokázal. Takže jsme si s tím docela pohráli. Myslím, že v téhle skladbě se zrcadlí tradiční "cockerovský" přístup.
Get On
Tuhle skladbu napsal Matt Serletic společně s Danny Myrickem a Stephanie Bentley. Byla to skladba na zakázku, jak je píše spousta autorů. Naše zadání znělo, že chceme rockovou skladbu, ale hodně jsem se rozmýšlel, jak naložit s částí textu "... poslouchat něco od Joe Cockera", kterou tam dal.
Unforgiven
Tuhle skladbu napsala Kara Dioguardi, Mitch Allan a Nick Lachey. Někteří mí známí by byli hrozně rádi, kdybych zpíval blues. Ale když jim pak takové skladby pouštím, zas tak nadšení nejsou. Pro mě je to ale asi nejoblíbenější skladba na celém albu, ani nevím proč. Vokály jsem nazpíval sám v kuse. Nahrané vokály vždycky vzájemně spojujeme a používáme porůznu jejich části, ale v tomhle případě jsem se do skladby úplně ponořil. Jak už jsem říkal, jak člověk stárne, je pro něj čím dál těžší se pro něco opravdu zapálit, je třeba jít hodně do sebe, abyste to ze sebe dostal. A v tomhle případě jsem musel jít vážně hodně hluboko.
The Fall
Tady jsou autory znovu Matt a Danny, tentokrát ve spolupráci s Aimee Proal. Tahle skladba je docela nářez, tahle a "Hard Knocks". Má se to tak, že čím jste starší, tím těžší je najít téma, které by pro vás nebylo moc "pubertální", takže jsem je poprosil, aby přišli s něčím, co by v mém podání znělo přesvědčivě. A myslím, že se jim to docela povedlo. Nevím, kam tohle album žánrově zařadit, jestli je "poprockové"? Je o dost popovější než věci, které jsem v poslední době dělal, takže jsem z toho měl někdy obavy. Já jsem vždycky udělal základ skladeb a potom přišel Matt a přidával tam další zvuky a vůbec měl na starosti všechny ty elektronické záležitosti. Někdy jsem si říkal "Panebože!", ale prostě jsem s Mattem chtěl hrozně moc pracovat. A od začátku jsem věděl, jakou desku budeme natáčet.
So It Goes
Autorem je opět Matt, společně s Jeffrey Steelem a Danny Myrickem. Na albu není moc procítěných balad, takže se nám zdálo správné to trochu nabourat. Když jsem v nahrávacím studiu zpíval tuhle skladbu, nějak jsem ztratil představu, jak to udělat. Matt se mě zeptal, jestli bych to nemohl zpívat v téhle tónině, ve které ale bylo několik not, které už na mě byly trochu moc vysoko. Vždycky s sebou nosím vytištěný text, tak jsem se do něj podíval, ale stránka byla najednou prázdná. Hrozně mě to vyděsilo. Musel jsem jít hned k doktorovi. Měl jsem v oku "mrtvici", ale nemělo to co dělat s "mozkovou mrtvicí". Už se to nikdy úplně neuzdraví. Řekli mi, že za to mohl nějaký kousek tkáně, který se uvolnil a postupně doputoval až do cév. A tenhle ten malinký chuchvalec se mi dostal až do oka a krev nemohla proudit do sítnice. To jen tak historka na okraj. Ale jakmile si vzpomenu na tuhle skladbu, říkám si "Jo jo, to je tahleta".
Runaway Train
Tuhle skladbu napsal můj přítel Ollie Marland. Někdy posloucháte jednu melodii za druhou a žádná z nich vás nezaujme. Ale tahle je jiná, prostě se mi líbilo, jak na sebe věci navazují a jak se vyvíjejí, že nevíte, co bude následovat, že není předvídatelná. Pořád se mění. Zaujala mě svou odlišností. No a proto jsem si ji taky vybral.
Stay The Same
Ani nevím, kde jsem tuhle skladbu vzal, ale její melodie se mi prostě hrozně líbila. Je to snad jedna z nejvíce komerčních skladeb tohoto alba, asi nejvíc hratelná v rádiích. Když jsem začínal pracovat pro Sony, snažil jsem se přijít se skladbami, které by pak hrála evropská rádia. A tohle byla jedna z těch, o kterých jsem si myslel, že by se jim to mohlo podařit.
Thankful
A zase, i na téhle skladbě se podílel Matt, společně s Karou (Dioguardi). To je ta holka z American Idol. Několikrát jsem se s ní viděl. Oba dva cítili, jak jsem napojený na soulovou hudbu, jak moc mám soul celé ty roky rád. Ve skladbě zazní i gospelový sbor. Myslím, že je to tradiční "cockerovina", rozhodně víc něž některé jiné skladby.
So
Tenhle "pubertální" text... "prozraď mi svá tajemství" pro mě byl trochu na hraně. Když jsme natáčeli desku, musel jsem si poslechnout skoro pět set melodií – ze kterých jsem pak vybral deset. Slyšel jsem tuny písniček. Co se týče "So", tak mě zaujala její melodie, ty tóny ve mně prostě vyvolaly něco, co se mi líbilo. Napsala ji Chantal Kreviazuk a Tawgs Salter.
I Hope
Tuhle skladbu produkoval Tony Brown. Nahrál jsem ji v prosinci loňského roku a v té době jsem si ještě nebyl jistý, jestli budeme pracovat se dvěma nebo třemi producenty. To se někdy stává. Tak jsem jel do Nashville a Tony dal dohromady malou kapelu, jména jejích členů jsem už zapomněl, ale byly to opravdu dobří muzikanti, kteří nahráli spoustu desek. Skladbu napsal Keb’ Mo’ a The Dixie Chicks a Tonymu přišlo, že nedostala, co si opravdu zaslouží. Podle něj potřebovala druhou šanci. Myslel si, že stojí za to se k ní vrátit. Předtím už produkoval verzi od The Dixie Chicks, ale podle něj potřebovala lepší kabát.
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
