Nový Full Moon číslo 23 se objeví venku 1. června. Mimo jiné tam bude i tenhle zajímavej text, který jsme si dopředu vypůjčili i my. No a taky tam bude tuna dalšího zajímavého čtení. 1. června na stáncích, dneska kousek u nás.
Profil The Sad Bastard Book Club, Creech Holler, Muzza Monroe
Text: Jiří Píša
Rodentia, Rodentagogue, Rodenticide, Rodentum. Podivná mantra s podtitulem The Best of Dark Roots Music ukrývá názvy jednotlivých dílů kompilace amerického labelu Devil’s Ruin, která mapuje osobitou scénu vycházející z odkazu původní lidové hudby amerického jihu. Téměř pět hodin současného pojetí dřevních forem country, americany, bluegrassu, jižanského gospelu, hillbilly, folku či blues, na hony vzdálené jejich syntetickým hitparádovým mutacím. Žádné vystajlované omalovánky z tetovacího salonu, ale ryzí otisk žraločích zubů v námořníkově stehně. Ovečky z vlastní stáje i jiných, podobně laděných labelů, spektrum od etablovaných jmen žánru typu Myssouri, Those Poor Bastards, Munly & The Lupercalians, po interprety lokálního významu a vyložený underground. "Loathsome music for sinners, saints, imps and dark angels." Jedním slovem poklad a bohatý zdroj nových objevů, každé jméno stojí minimálně za pozornost. Některá i za hřích.
Otče? Zní takhle peklo?
Sotva čtyři stovky ctitelů na Last.fm důvěru příliš nebudí. Atraktivitě nepřidá ani koncertní aktivita s frekvencí jednou za uherský rok kdesi v zaprášené stodole pro hrstku nejvěrnějších. A když doplním neotřelosti v podobě fyzické putovní knihovny a vlastního cukroví namísto klasického merche, zřejmě si poklepete na čelo a otočíte list. Za vším hledejte ženskou, živou nebo mrtvou, i zbytky se počítají. Zaschlá krvavá skvrna v bytě po sebevraždě bývalé nájemnice se stala inspirací pro psaní fiktivních příběhů o životě oběti a impulsem k založení knižního klubu, mizerný literární potenciál následně ke vzniku hudebního sdružení. Už debut The Collected Short Stories of Carrie Anne Crowe překvapí neurvalým přednesem těžko definovatelného mixu folku, country a truchlivých žalozpěvů. Temné, neveselé album s devízou v syrové autenticitě. Falešné popěvky s odérem pajzlu čtvrté cenové nejsou lacinou teleshoppingovou pózou a tíživou atmosféru obrazu peripetií nebohé Anne Crowe lze nahmatat v každém tónu.
V podobném duchu se nese i kolekce Another Family Dinner at the Saturn Residence Ends in Tears z předloňského roku. "Oslava poraženectví a soužení, písně točící se kolem rozkladu rodiny, biologické geografie a jezevců." Nezasvěceným se Sad Bastards můžou zdát jako veselé kopy, ale chyba lávky, zvednutou pokličkou legrace končí. Lascivní odrhovačky z přístavní krčmy střídá druhý den těžká kocovina, dno nikdy nebylo výš a jenom oprátka je vysvobozením, jedinou jistotou zoufalců s rancem buchet na rameni. Hlavními atributy posledního alba nadále zůstávají sugestivní syrovost a chmurná nálada od sklepa po střechu. Podrážky bot jsou stále plné hnoje, ale sporadické trylky banja už příliš nedovolují ohánět se nálepkou country, oproti debutu je také slyšet posun v podobě promyšlenější a ucelenější struktuře skladeb. Nosnou kostru většiny z nich tvoří jednoduchý, až hypnotický kytarový motiv, místy v doprovodu pouze samotného zpěvu, jinde ztracený v téměř post-rockovém hávu dalších nástrojů. Tempo je zřídka rychlejší než umírání lenocha Victora v Se7en, těžký, surový zvuk baskytary pozvedá chandru na úroveň téměř fyzické bolesti a ponuré melodie zdůrazněné vícehlasy vokálních linek pocházejí snad přímo z pekla. Padre, nevyhrávají tam dole podobně?
Nerad bych se v kontextu tvorby The Sad Bastard Book Club oháněl přímo puncem originality, ale jména, která by posloužila jako odrazový můstek, se nehledají snadno. Murder by Death? V rámci žánru nejde přehlédnout společné rysy, v přímé konfrontaci ale příliš uhlazení. 16 Horsepower? Přidejte navrch šestnáct dalších a jsme na dostřel v kolonce "energie a nasazení". Špatnou ranou nejsou podobně temní Those Poor Bastards, vystopovat se dají i post-rockoví Red Sparowes. Sama kapela o sobě mluví jako o "komunistickém lidovém souboru ztraceném v Mexiku" a netají se vlivem Toma Waitse, Mogwai či divochů Isis a Neurosis. Industriální doom folk? Námořnický punk nebo pantátova smrt? Každá urna je úzká. Takhle zní jenom peklo. Jestli vám zrovna chybí pět babek, můžete download rovnou vyměnit za svoji duši.
Celý článek a pokračování ve Full Moonu #23.
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
