chyba/2@/mnt/data/webhosting/ftp/musiczone/www.musiczone.cz/lib/musiczone.php:16 : opendir(./advertising) [function.opendir]: failed to open dir: No such file or directory MusicZone | profil Vanessa - Legendární elektro těleso se vrací, tě(řes)šte se! (24. 10. 2009, 13:00)

MusicZone | profil Vanessa - Legendární elektro těleso se vrací, tě(řes)šte se! (24. 10. 2009, 13:00)

PROFIL

Richard Kutěj (24. 10. 2009, 13:00) Vanessa - Legendární elektro těleso se vrací, tě(řes)šte se!

Vanessa

Tohle je hodně zajímavá a snad dobrá zpráva. Na obnovení své činnosti už delší čas pracuje naše elektronická legenda, kapela Vanessa. Ta nyní tvoří v sestavě Hauser, Rodný, Papež, Stuchlý a Horák. Článek prosím berte jako malé ohlédnutí za historií a dosud vydanými deskami kapely, která krom jiného jen málokoho dokázala svou originalitou a provokativností nechat chladným, nehledě o parádní muzice, kterou má tahle parta za sebou a snad i před sebou.

Vanessa-Flashback

Je zima někdy počátkem 90. let minulého století. Jedem s Cupem do dodnes nepřekonaného ostravského klubu Cihelna na jakýsi koncert, který je však zrušen, protože tam o den dříve udělali nějakou škodu vypatlaní náckové. Jedem jinam. V jedné vesnici je jakási rockotéka. Jdem tam a dýdžejovi vsunujeme kazetu s albem Flashback.

..snad jenom Ty mi rozumíš

snad jenom Ty mi můžeš říct

proč pořád touhou umírám, podstatu věci ale nevnímám

červený světlo září tmou, já jsem na cestě za Tebou

radši si dám ještě jednu dávku a potom padnu hubou na stůl

Zpíváme si podnapile refrén songu Red Light District zatímco sami dva poskakujeme po parketu. To, že ostatní jen čumí nám nevadí...

Dodnes si stojím pevně za názorem, že Flashback od Vanessy patří k jedněm k nejzásadnějších alb, co kdy vytvořila naše nazvěme jí třeba nezávislá, nebo klubová, scéna. Album srovnatelné s tím, co tehdy vycházelo na světové elektro scéně, se dodnes výborně poslouchá a zub času na něm neudělal pražádnou škodu. Temná, ale zároveň hodně úderná a chytlavá elektronika a stejně temné texty. Drogy, výsměch tehdejším hajlujícím skinheadům, hodně syrové a temné obrazy a myšlenky městského týpka té doby. Takto by se daly shrnout texty deklamované a zpívané Samiček Huserem tak, že přesně zapadají do atmosféry plné neutěšenosti, zlosti, temnoty duševních pohnutí a halucinogenních probdění, které do své muziky vtisknul Daniel Rodný.

Album na Tebe tlačí a tiskne se ti do uší a do duše s razancí dobře nastartovaného soustrojí. O základní části alba se dá říct, že co song, to hit. A bolusová část alba nazvaná Live mu zdatně sekunduje, ačkoli hutnost studiové části nepřekonává. Pokud chceš slyšet vůbec základní kámen české elektro scény a zároveň album, které má plně co říct i dnes, sežeň si Flashback a začni se bát!

Vanessa-Monogamy

Temnota, ach ta temnota. Copak už nic nebude alespoň trochu veselé? Ne! Šílený reverend Jimmy Jones, co dohnal stovky svých stoupenců k hromadné sebevraždě, aby pak "tam na druhé straně" podržel Hitlerovi, Bisociál (bisexuál, biprezident, bizrádce) co byl jako můj bratr, protože měl odvahu postavit se na dno. Malá holka-děvka trpaslice, kterou znásilňuje její otec a ona nakonec našla cestu, jak utéct osudu, zbylo po ní jenom psaní "já už tady nebudu...". Takže víš co? Buď jidáš! Protože já nemám svědomí a zrada je nástroj spravedlivých. Buď Ji dáš, nebo nedáš, co Jí patří, má bestie chce pořád víc. Měl bys to brát, jak to je, nejlepší přítel Tě zabije, tak na co čekáš, už podej nůž, ukaž mi záda, jsi mrtvej muž...

Máš už dost? Cítíš se už dostatečně sklíčený a na dně? Ale ne, můj drahý. Máme tady ještě další nálož sebevražedně temné a syrové elektroniky. V té už nezpívá Samir, ale své anglické texty do ní vkládá Zoran Stehlík, co s Danielem Rodným tvoří duo Target. Schizoidní song tohoto roku? Určitě šílená Alice!

Celkově ještě temnější cynická jízda kapely Vanessa. Zatímco na předchozím Flashbacku člověk našel alespoň náznaky veselí (byť veselí notně pokřiveného, oslavující třeba příchod tvrdých drog na českou scénu), na Monogramy už není veselého vůbec nic. Chladná a pulsující drsná elektronika a do ní Samirovy texty plné hnusoty a cynismu dohnaného ad absurdum. Labutí píseň na dlouhé roky přerušené spolupráce Hauser/Rodný. Období, kdy se rozpadá i zmíněný projekt Target, okořeněné historkou o tom, jak Samir Hauser kdesi ohnul trubku úderem do Zorana Stehlíka, protože ho prostě štval. Temnota, hnus a děs a dál už není nic.

A víš co? Ono tam přeci jen i jisté veselí je také. Samir totiž své texty, byť popsují sebe drsnější a smutnou realitu, nikdy nepodával s feelingem ukřivděného nešťastníka. Naopak! Tenhle týpek ti ty texty vždy řval přímo do xichtu s mistrně cynickým a drzým šklebem. Monogramy bych doporučil mimo jiné i jako terapii všem těm věčně ukňučeným a smutným týpkům, kteří mají pořád plnou hubu toho, jak je dnešní svět nespravedlivý a špatný. Ano je. Ale Vanessa ti zároveň říká, smiř se s tím a neposer se z toho. A Monogramy tak v tobě už navždy zanechá i pachuť čehosi cynického a zvráceného. Čehosi, co je ovšem potřebné, abys i ty hnusné stránky dokázal brát s nadhledem a třeba si z nich i udělat, byť hodně drsnou, srandu a vysmát se jim.

Vanessa Gun

"... aneb když Prodigy jebne zněl promo slogan této desky. Desky kde se Vanessa přejmenovala na Vanessa Gun. V sestavě už nenajdeš Rodného, naopak přišel Miroslav Papež, před tím působící v dalším základním kameni české elektro scény, Gun Dreams. Sestavu pak na trio posílil Martin Kadnár, alias Rusák.

Rozhodně jde o nejveselejší desku ze všech třech. Hudba je částečně zbavena Rodného schizoidní temnoty a chladu na úkor větší přístupnosti a tanečnosti. Chmurům je odzvoněno a pánové se rozhodli bavit. Ano, pořád je tu všudypřítomná ironie a cynismus Samirových textů. Jeho předešlý cynický a jízlivě zlý škleb tady ale přechází do otevřeného smíchu a výsměchu. V textech se tak dočkáme vzpomínek starého mafiána (Jedu do pekla), výsměchu zamindrákovaným upoceným motorářům (Když motorkářovi jebne), popisu jak se vědci chovají k mimozemšťanovi, kterého místo vřelého přijetí chování čekají jen hnusné pokusy, kterého se na něm přiblblí vědátoři dopouštějí "připravte bič a sůl, je to psí syn..." (Psí syn). Dočkáme se i oslav starých kung-fu filmů "udělám to, holejma rukama hajzle" (Kung-Fu filmy), jinde se zase Samir vtipně a trefně naváží do části konzumního lidského stáda (Alobalista, Zdravíme opice).

Vanessa Gun se pak na desce pouští také do popověji (ovšem ne blbě!) znějících pomalejších kousků. To je téměř romantický hitový Mikrounaut a popis o tom, jak velké město semele nezkušenou dívku, která skončí jako pouliční kurva. Song se jmenuje příznačně Město…(rodí krysy) a Samir v dobovém rozhovoru uvádí, že inspirací mu bylo, jak kdesi při nočním tahu Prahou uviděl na ulici stojící lehce oděnou kurvičku, která se třásla zimou a jemu jí zabilo líto a zahřál ji, když jí oblékl svůj kabát.

Jak jsem psal již výše. Vanessa Gun je nejpřijatelněji znějící deska kapely. Více než temnoty je na ní spíše tanečnosti a chytlavosti. Co zůstává je údernost i stále přítomný cynický nadhled. Samir/Papež/Rusák prostě stvořili hitovou elektro jízdu, která ovšem nemá nic společného s přiblblým tuctovým popem. Naopak! Tihle pánové jsou na to až moc šikovní a chytří muzikanti a producenti.

Vanessa….Ahoj chcípni, aneb, jak to bylo je a bude?

Málem bych při psaní tohoto textu zapomněl, že diskografii téhle kapely otevřelo počátkem 90. let minulého století album, kde kapela nese název Vanessa del Rio. Kapela převzala jméno tehdejší známé brazilské pornohvězdy. Album je zpívané anglicky a jde, jak jinak, o elektro čerpající také z taneční scény. Teprve poté se kapela, která se tehdy stává známá spíše na obdiv dávanými drogovými a pařmenskými excesy jednotlivých členů, promění v duo Rodný/Hauser a název si zkrátí na Vanessa.

O hudebních aktivitách Dana Rodného mi je již známo jen to, že krom Vanessy a Targetu hrával ještě před tím se Samirem v kapele Čínská čtvrť. Šlo o chladnou a temnější indie muziku s vlivy ranných The Cure a podobných kapel. Dva songy kapely se počátkem 90. let minulého století objevily na výběrovém albu Nové horizonty. Šlo výběr několika pražských indie a kytarových kapel té doby.

Samotný Samir Hauser nepřestává být hudebně aktivní téměř nikdy. Vanessa Gun se po vydání alba stává koncertně hodně rozjetou partou. Koncerty jsou tehdy hodně silné a nabušené a jde o hudební mix chytlavé tanečnosti i těch nejlepších songů z temnější minulosti Vanessy s Rodným v sestavě.

Množí se také některé výstřelky zejména samotného Samira. Ten je rozený provokatér a věčně se šklebící cynik, kterého prostě baví "hýbat s lidma". Někteří to berou jako zábavnou součást dění, jiní to chápou spíše jako projev arogance a mají s tím problém. Na někdejším povedeném festivalu Rocková Lhota u Opavy se v publiku sešlo i hodně lidí z druhé jmenované skupiny a dávali to během koncertu Vanessy Gun pod pódiem hlasitě najevo. Samir jim to oplatil opravdu nečekaně, když si uprostřed songu najednou vráží ruku do hrdla a pokřikující dav zkropí svými zvratky. Pořadatelé festu se pak nechávají slyšet, že v zákulisí se kapela chovala poměrně nesympaticky a arogantně, nemohu potvrdit ani vyvrátit. Vím jen, že ale například Papež byl vždy poměrně komunikativní chlapík, který se po koncertě v klubu v pohodě s každým bavil a působil jako inteligentní a poklidný člověk. Rovněž Rusák je hodně přátelský, chytrý a pohodový týpek. A s výjímečné mailové komunikace se Samirem mám taky jen dobrou zkušenost.

Problémy má také jakýsi fanoušek, když na festivalu v Trutnově v sobotu za ranního rozbřesku hraje Hauserův projekt nazvaný Samir. Šlo o poměrně dobře šlapající a svižnou odpověď na vlnu britských kytarovém té doby s příměsí jisté dekadence i punkovým feelingem (mimochodem, nemáte někdo nějakou nahrávku téhle party?). Na Samira pod pódiem nelichotivě křičí jakýsi člověk. Po koncertě Samir nabíhá dolů, následuje náznak jakési ruční potyčky a pak zpěvák vybíhá zpět na pódium, kde se mezi tím chystá další kapela a do mikrofonu oznamuje, že danému křiklounovi sáhl na péro a zjistil, že ho má malé. To prý způsobuje komplexy daného člověka, který si je léčí hanlivým pokřikováním po kapele. "čau trpaslíku" loučí se pak Samir s křiklounem.

Samotná Vanessa Gun končí tak, že s ní odchází Rusák i Papež. Osamělý Samir přibírá jiné členy a kapela se orientuje více na živý kytarový zvuk a písničky znějí více "poppy" a méně zajímavě. Samir tehdy na koncertech vystupuje v obleku ala Elvis Presley. Sám si vyzkouší také proniknutí do popových vod. Spolu s bývalým kolegou z prapůvodní Vanessy del Rio vytvářejí duo 2Amogos, které se chce svézt na tehdejší vlně populárních chlapeckých kapel, které dobývají především srdíčka mladých naivních dívenek ani ne tak svou plytkou chytlavou popíkovskou hudbou, jako spíše hezounkovskou někdy až homosexuálně podanou image. Amigos přiznávají, že se prostě jen chtěli svézt na téhle vlně a vydělat na tom nějaké prachy. Nikdy se ale příliš nechytají. Na tuto část "kariéry" vzpomíná v  některém z rozhovorů ironicky vtipně sám Samir, když říká cosi o tom, že je neměli rádi ani rockeři, ani lidičkové z diskoték, což si uvědomil, když ho kdesi při vystoupení na jakési diskotéce napálil nějaký člověk skleničkou do hlavy.

Poslední léta se Samir mění ve své vlastní alter ego Bruno Ferrari a spolku s lidmi z kapel jaké Rány těla a další dělá elektro-popovou muziku. Bruno Ferrari myslím vydal celkem dvě CD a nevím, jestli existuje stále. Každopádně ještě loni v dotazu na možný koncert na jednom z rockových festivalů Samir v mailu odpovídá, že nyní tvoří kapelu, hrající jakési svébytné úpravy starých metalových hitů a chce jí vyzkoušet živě na lidech. Jak to dopadlo ale nevím.

Hodně pilným muzikantem a producentem je pardubický rodák Miroslav Papež. Ten nejdříve působil v dalším základním kameni české elektro scény, kapele Gun Dreams. Ta nahrála mimo jiné desku Totem. Úsměvně působí historka z dob, kdy Vanessa a Gun Dreams byli v podstatě konkurenty na poli českého elektra. Myslím, že to byl kdosi z Vanessy, kdo měl na jakémsi festivalu, kde hrály obě kapely, jít tajně přeřezat svým konkurentům kabely, aby ti první své konkurenty překonali a byli tak lepší. Daný maník to ovšem popletl a místo toho přeřezal kabely vlastní kapele. Krom Gun Dreams působí Papež také ve svém bočním tanečněji zaměřeném projektu Sun Dreams.

Po svém odchodu z Vanessy Gun stojí Papež u zrodu hodně známé a úspěšné kapely Moimir Papalescu and The Nihilists. V té působí také lidé z někdejších Rány těla, či Vltavy. Kapela vydává fanoušky i kritikou dobře přijatá alba postavená rovněž na elektronické tanečnosti i rockové údernosti se zpěvem La Petite Soni v angličtině. Několik let sklízí úspěchy v klubech i festivalech u nás i v zahraničí (především v Německu) a pak dokáže to, co mnozí jiní nedokáží nikdy. Dá se říci, že se rozchází se v dobách největšího úspěchu.

Spolu s kolegou z Momir Paplescu... Tvoří Papež taky projekt Magnetik. Ten hraje víceméně ambientní elektroniku a je postaven také na obdivu k původním elektro syntezátorům.

O hudebních aktivitách dalšího současného člena kapely Jardy Stuchlého asi není rovněž třeba psát. Bubeník spoluzakládající dodnes výborně hrající legendu českého hard core a noise muziky Majklův strýček se objevuje třeba také v taneční party partě Maradona Jazz.

O aktivitách dalšího člena současné Vanessy Jakuba Horáka nevím nic.

Dnes již bývalý člen Vanessy Gun Rusák po odchodu z Vanessy Gun zakládá kapelu Sputnik. Ta hraje dodnes a tvoří hodně zábavnou a chytlavou muziku postavenou na mixu taneční elektroniky a punkové nápaditosti. Do elektro-punkových vychytávek zpívá dívčina, texty jsou česky a rovněž v nich najdeš spousty ironie a cynismu, podaného ovšem spíše odlehčenou a zábavnou formou. Kapela má nyní novou zpěvačku a veškerou její tvorbu (i hodně povedené a zábavné klipy můžeš zdarma stáhnout z jejího webu.

Jak to bude ???
Asi nejsem jediný, koho zajímá, co nová Vanessa stvoří. Zajímavý může být autorské setkání temného Rodného a Papežem který to má přeci jen o něco "tanečněji". Na světě už jsou některé songy, z nichž ovšem kapela vypustila ven zatím jen jejich názvy.

Živě vystoupí obnovená Vanessa 17. prosince v pražském Kulturním centru Vltavská (dříve Belmondo) a 21. ledna příštího roku na Flédě v Brně. V obou případech zahraje také kapela Insania a po koncertě bude následovat party s DJ´s Kay a Tvzex z kapely Sunshine. Nejčerstvější informace ze života obnovené kapely najdeš na jejich bandzone profilu, rozjetá je také ofi webová stránka a myspace.

Vanessa: www.vanessa.cz.

Bandzone: www.bandzone.cz/vanessa.

Myspace: www.myspace.com/vanessaebm.

Nové album by mělo vyjít u labelu X Production (též Sunshine, Mojmír Papalescu..., a další). Booking koncertů Vanessy má na starost Víťa Váňa z Nora Production. 773660017, vitavana@nora.cz.

Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.

Novinky e-mailem

INZERCE

Polí pět

INZERCE

  • spotřebitelský rozhodce
  • Rozhodčí řízení (též arbitráž) je profesionální řešení sporů, které je: rychlé, levné, snadno vymahatelné, neformální a jednoinstantnční.