Pokud Mobyho znáte víc než z pár povrchních řádek na začátku recenzí, budete souhlasit, že jde o osobnost velmi netradiční. Velkou část muziky tvoří ve svém všudypřítomném notebooku na cestách. Umí zahrát snad na vše, na co si vzpomenete. Téměř všechny nástroje si na alba nahrává sám. Na webu vystavuje fotografie ze svého digitálního fotoaparátu i vlastní neumělé kresby a vede si zde velmi osobní deník. V New Yorku provozuje maličkou vegetariánskou restauraci... Tento americký býložravý plešatec se zkrátka vymyká všem archetypům celebrit, má to v hlavě srovnané jako málokdo a je to jedna z mála osobností hudební scény, kterých si nesmírně vážím.
Na albu "Everything Is Wrong", které ho před šesti lety vyneslo do všeobecného povědomí, neměl nejmenší problém hned za taneční vypalovačku umístit zařadit kytarovou smršť a o kousek dál nádhernou ambientní melodii. A takový je dodnes: dokáže překvapit tam, kde to nečekáte. Naposledy po neuvěřitelně hitové nahrávce "Play", která ho vynesla na nejvyšší příčky, mnoho lidí zklamal intimnějším a méně stravitelným albem "18".
Dá se říci, že novinka "Hotel" je ovlivněna vším, čím si za svou kariéru prošel. Najdete v ní extrémně hitové pecky, skladby v disko rytmu, intimní ploužáky, hudební experimenty i krásné ambientní skladby. Hned zkraje to odpálí třemi singlovými vypalovačkami ("Raining Again", "Beautiful", "Lift Me Up"). Za vypíchnutí stojí i následující kousek "Where You End", který by mu mohli Pet Shop Boys závidět. Asi nejkrásnější písní desky je "Temptation". V této jediné coververzi na albu by se New Order možná ani nepoznali, z osmdesátkové tucky se stala procítěná romance s nádherným vokálem Laury Dawn. Neméně působivý je i zamilovaný duet "Love Should", který se vám příjemně uhnízdí v hlavě na dlouhou dobu. Z euforie vás vytáhne následující pozitivně naladěná popíková skladba "Slipping Away". Nejlepší instrumentálkou desky je poslední kompozice "Homeward Angel" plná originálních ruchů. Trochu připomene titulní píseň minulé desky "18", ale je méně prvoplánová.
"Hotel" je po hudební stránce o kousek větším posunem než byla "18". Moby se protentokrát vzdal jednoho z charakteristických prvků své tvorby: samplovaných vokálů. Výsledek zní o poznání písničkověji. I texty se od Mobyho minulosti liší, většina skladeb na této desce je o lásce. A v neposlední řadě: "Hotel" překonává "18" rozmanitostí a také hitovým potenciálem.
Hlavním problémem se stal přeci už jen trochu stereotypní Mobyho rukopis. Stále stejná přemíra syntetických smyčců, stále stejná forma skladeb, někdy jejich přehnaná délka, žádné velké překvapení a pár slabších písní ("Very", "I Like It") bohužel může za to, že se místy při poslechu nudíte. A to i přesto, že stopáž zdaleka nedosahuje úctyhodné více než sedmdesátiminutové délky předchůdce.
I tak pro mě "Hotel" rozhodně není zklamáním a rozhodně ho mohu doporučit. Roste s každým poslechem a když mu dáte chvilku času a soustředění, nebudete litovat, najdete v něm spoustu krásných kousků a možná se do něj i zamilujete.
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
