Nemáte-li rádi spolky, které stagnují, pak by pro vás Ememvoodoopöká nemuseli být špatnou volbou. Jejich cesta z no name lokální party, kterou nejen nikdo nezná, ale také nikoho nezajímá, do podoby osobité kapely s jasným ksichtem i názorem, nutící diváka a posluchače zaujmout (třeba i záporné) stanovisko, vymetající jak maličké akce s kultovním charakterem, tak pódia velkých festivalů, byla dlouhá, ale kapele se bezesporu vyplatila. A jejich oficiální debut toho budiž dokladem.
Na tuhle desku jsem byl docela zvědavý, a to se mi po těch letech nestává moc často. Zklamání se nekonalo, a co víc - existuje něco lepšího, než když vás překvapí někdo, o kom si naivně myslíte, že ho znáte jak svý boty? Správňácky divná deska, u který se jen uculujete v představě, co tomuhle řeknou nezasvěcení, kterým se inkriminované dílko (třeba jen omylem) dostane do uší. Sladká mňamka intelektuálova i otep slámy. Image vesnických buranů od party obyčejných kluků. Hospoda, fotbal a intelektuální kecy pro zábavu. Tam kde kolegové na to jdou s motorovou pilou, bere tahle čtyřka jemný smirek a medový lak. Na zapití se nedoporučuje Smirnoff, ale obyčejný bramborový likér.
To album je až nezvykle upřímné. Žádné tajuplnosti ani skrytá podobenství. Pokud rádi deodoranty a vyholená ohanbí, nejspíš to na vás bude trochu síla. Tabáček zhořknul, nastupuje Taras Bulba. Pánové vystrkují obhrouble svá velká ramena, házejí svým slovníkem plným neologismů, ale nenechte se zmást. Jsou to jen mimikri těch, kteří si dělají svoje a po svém, a co víc - nejenže nenapodobují žádné módní vzory, ale dokonce si mají tu drzost nad mnohými z nich ohrnovat nos. Což u nás více než kde jinde není zrovna každému po chuti.
Deska má hodně nezvyklý zvuk. Zatímco skoro všude bývá u téhle party zdůrazňována úloha analogových kláves, tady vykukují jen tak zpoza rohu a hlavním opracovatelským nástrojem vašeho vnímání je hlavně precizní kytara. Ani ne moc surová, ale hraná důrazně a s absencí zbytečných sól a okrasných prvků maskujících jinde skutečnost, že její obsluhovatelé nemají moc invence. Zpěv je až nezvykle zdůrazněn, a je tak dokonale rozumět textům, které jsou v tomto případě hodně důležité. K pozornosti v tomto směru doporučuji hlavně "Hřiby" a "Dobry", skutečnou perlou jsou pak "Kuci". A to už vůbec nemluvím o neustálém pobíhání od dělící čáry indie-rocku k velkému vápnu lo-fi folku v "Cajku" nebo "Nanáru", natož pak sakra silné zbrani v podobě podmanivých melodií, vystupujících na světlo i tam, kde byste je ani nečekali.
Disco-punk. Divoký, rozpustilý, nutící k pohybu vaše líné končetiny. Dělající si z vás legraci, a zatímco se rozčilujete, vesele laškující s vaší mladší sestrou. Surová exploatace rockového dědictví, co bylo ještě před pár lety vašemu staršímu bráchovi svaté, ale dnešním teenagerům už je spíš k smíchu. Dort jak brus je tady, a je jen na vás jak se vyrovnáte s tím, že svíčky za vás nikdo zapalovat nebude.
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.