Jednoduše pojmenované album "N.B."je druhou deskou v pořadí, která navazuje na úspěšný debut "Unwritten". Dosáhla novinka podobných kvalit jako její předchůdce?
Na albu, které se nahrávalo v Los Angeles, Natasha Bedingfield spolupracovala autorsky i producentsky s hvězdným týmem talentů jako Mike Elizondo (Eminem/Dre/50 Cent Fame), Adam Levine (Maroon 5) a Greg Kurstin (Beck, Lily Allen) a spoustou dalších. Nejen to by mělo být zárukou kvalitní popové hudby.
Deska pojednává o různých stádiích vztahu a o tématech, zkušenostech a procesech, které se k těmto stádiím vážou. Od stavu osamělosti ("Soulmate"), přes flirtovací a taneční fázi ("How Do You Do?"), až do chvíle, kdy přestává hra a začíná převažovat otevřenost a upřímnost ("Say It Again"). Jak tyhle písničky ale působí na mě?
I když je deska je všestranně zaměřená, dojem se začne kazit už hned na začátku. Bohužel žádný song nové placky se nevyrovná startovnímu singl "Unwritten", který uváděl první album. I když pilotní singl dvojky "How Do You Do?" není přímo špatná písnička, motiv není tak silný jako motivy na předchozím albu. "Unwritten" vám neleze na nervy snad žádným ze svých početných popěvků, kdežto když slyším po několikáté ono "How Do You ...", opak je pravdou. To samé se opakuje v "I Wanna Have Your Babies". Jasný singl do rádií, který bude (a má) úspěch, ale po čase zase uši odmítají naslouchat, nechce se jim. Škoda.
Zachraňuje to ale kupodivu například baladická "Soulmate". Balady bývají většinou kámenem úrazu většiny popových desek, naštěstí tady se tomu tak nestalo. Co skladbě ještě víc nahrává, narozdíl od sladkých vokálků, je lehce zastřený Natashin hlas, který jí dodává drsnější atmosféru. "Say It Again" díky využití mírného kytarového doprovodu vyhrává zase ve svůj prospěch, je sympatická právě tímhle minimálním vybočením, což se mi na ní líbí. Klavírní motiv a smyčce v "Pirate Bones" jsou zase víc než výborný nápad, který dává songu vlastní jedinečnost.
Shrnula jsem snad všechny stránky desky, ať už jsou to ty pozitivní či negativní, u mě vede ne-singlová část alba, která si vyhraje se sebemenšími detaily, které udělaly nenápadný, ale v realitě neuvěřitelně obrovský efekt. Někdy není dobré být za každou cenu maximálně poslouchatelný. V případě Natashi to je naštěstí v mezích a desku tak hodnotím jako velmi lehký nadprůměr.
P.S.: Ale proč zase to "Unwritten" na konci??
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
