Původně revival skupin Nirvana a Metallica, britská kapela Bullet For My Valentine, vyvrhla do světa novinku "Scream Aim Fire". Po výborném svěžím, brutálním a zároveň i chytlavém debutu "The Posion" (ohodnotil bych 7/7) přichází se svým druhým albem, které si nezaslouží ani poloviční hodnocení. Jakto? Bullet For My Valentine se totiž rozhodli vrátit k revivalu, akorát nám to zapomněli říct.
"Scream Ain Fire" je jednou z desek, u nichž nemám chuť rozebírat písničku po písničce, jak to mám jinak ve zvyku, protože si to jednoduše nezaslouží. To, co po "The Poison" mí oblíbenci nyní předvádějí jsem skutečně nečekal. Diagnóza: nedostatek tvůrčí invence, zjevná infekce power(heavy/speed?) metalovým virem, nutné přeléčit. Karanténa! Když si pustím Iron Maiden, čekám heavy metal a dostanu ho, když si pustím Rage, čekám power metal a dostanu ho – v obou případech se dokonce na ty písničky těším. Když jsem si poprvé pouštěl "Scream Aim Fire", čekal jsem svěží metalcore a co jsem dostal? Power metalový revival! Nešlo mi to do hlavy. Pořádně jsem si překontroloval, jestli jsem náhodou nezaměnil desku Bullet For My Valentine s něčím jiným, pak jsem si důkladně provedl výplach zevního zvukovodu, ale ke svému zděšení jsem došel k poznatku, že ten revival, který mi hraje z reproduktorů je opravdu Bullet For My Valentine. Ano, stejný řezavý a skvělý zvuk jako na "The Poison", stejné obsazení, střídání řevu a zpěvu, ale toto už je prostě jiná skupina.
Přeci jen se (se značným sebezapřením) pustím aspoň do menšího rozboru celého levobočka. Titulní "Scream Aim Fire" začíná velmi pěkně, jedná se o jednu z nejpovedenějších písniček na desce. Pokud by se objevila ještě na vydání "The Poison", byla by jednou z těch podprůměrnějších (vlastně jedinou). "Eye Of The Storm" je pokusem o skloubení Metallicy (ve slokách) a Iron Maiden (v sólové části) – fakt ale je, že Lars Ulrich by bicí party tak dobře nezahrál. Baladická "Hearts Burst Into Fire" je také jednou z těch lepších, co se na albu objeví. Je chytlavá, melodická, ale cosi mi říká, že kluci z Bullet For My Valentine by měli míň poslouchat Rage a (opět) Iron Maiden. "Waking The Demon" pak jako by Rage z oka vypadla. Brr! Začínám si připadat jako na dvoře perského krále Xeroxe VI. (® Wihoda) – všude samá "kopírka". "Disappear" začíná slibně, konečně něco, co zní jako vlastní nápad Bullet For My Valentine. Bohužel těsně před koncem v pasáži "Hey!" opět slyším heavymetalové riffy (hlavně co se basové linky týče). "Deliver Us From Evil" má melodii, kterou jsem už taky někde slyšel – jediné štěstí Bulletů je, že si nemůžu vzpomenout kde. Ještě jsem zapomněl dodat: opět heavy metal jako když vyšije. "Take It Out On Me" v revivalové tendenci pokračuje. Další baladička "Say Goodnight" není tak hrozná, ale bohužel se opět jedná o naprosto průměrnou produkci, ač s menšími revivalovými sklony, než které má zbytek písní na albu. "End Of Days" zní už trošku víc jako původní Bullet For My Valentine, ale dlouho jí to nevydrží, vlivy Iron Maiden jsou opravdu silné – že by jakási sounáležitost všech Britů? "Last To Know" – nuda, nuda, nuda. "Forever And Always" – konečně jsme se dopracovali k poslední písničce. A jaká je? Zkuste hádat! Správně, nic moc.
Je hezké, že po tak dlouhé kariéře němečtí Rage vydali desku, která má moderní zvuk a... moment – já zapomněl, že tohle je vlastně deska Bullet For My Valentine. Inu, omlouvám se všem, ale okatější kopírování jsem v poslední době viděl snad jen u Stormwarrior, na které jsem psal recenzi minulý měsíc tohoto roku. Shrnuto a podtrženo: pokud vám úspěch stoupne do hlavy, dopadnete jako Bullet For My Valentine – takže to berte jako odstrašující případ!
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
