Jednadvacetiletý Brit David Jordan se střemhlav vrhl do vod popu se svým debutovým albem "Set The Mood". A udělal to jinak, než ostatní. Image a taneční kreace si vypůjčil od Michaela Jacksona, hlas od Prince a nádech vysoce nadprůměrného popu od Jamiroquaie. Objevil se tedy interpret, který kopíruje kde může, ale dělá to natolik svérázným a zajímavým způsobem, že to v důsledku vlastně ani nevadí – ono být dnes originální je prakticky nemožné a musíte být géniem, aby se vám to povedlo. David Jordan není génius, on je jenom vysoce nadprůměrný, tedy co se hudby týče. Pokud jste již shlédli některý z jeho klipů, jistě již víte, že tento mladík bude mít ego o velikosti Jižní Ameriky, ego, kterým zajisté překoná mnohem známějšího a úspěšnějšího Prince. Nudné a nezáživné klipy (tedy konstantní záběr na Davida, který se na obrazovce vyskutje ideálně aspoň 4x najednou) nás však trápit nemusí, teď se přeci zajímáme o jeho hudbu.
První věc, kterou David Jordan vyčnívá nad průměr je, že si všechny skladby napsal sám. Pravda, každá skladba má uvedena i další jména, která se na ní nějak autorsky podílela, ale důležité (alespoň pro mne) je, že David není nějakou loutkou vyprodukovanou hudebním průmyslem, aby byla záplatou za nějakého interpreta, který je již "out" – tedy něco jako ruské Tatu. Další věc, kterou musím Davidovi připsat k dobru je, že kopíruje takovým stylem, až je vlastně originální. Zní to možná trošku zvláštně, ale jaksi to vystihuje celou "Set The Mood".
První skladbou desky a zároveň i pilotním singlem se stala zezačátku trošku prvoplánově znějící "Place In My Heart", která byla samozřejmě ihned převedena i do klipové podoby. Písnička má vcelku zajímavý politický podtext, což by se od takového popíku ani moc nečekalo. Taky vás stoprocentně nebude nudit, takže se nenechte odradit prvoplánovitě znějícím začátkem a těšte se na všechny zvraty, samply a zvuky, které přinese. Bicími a perkusemi přeplněná vypalovačka "Sun Goes Down" se stala další písní, která byla vybrána pro videoklip. Text tentokráte pojednává o bujarém nočním životě a pěkně koresponduje s hudbou (zde se David Jordan dokonce inspiroval J.S.Bachem, což můžu jedině pochválit). Titulní "Set The Mood" je milostnou jazzovou baladou, pro mě osobně vrcholem alba. Ostatně vždy, když chcete nějakou dámu zaujmout:
"Set the mood, set the groove,
set the atmosphere in wich you move in,
set the mood, set the grove,
set the energy in wich you step to
set the mood, set the groove,
set the atmosphere in wich you move in,
set the mood, set the grove,
set the energy..."
O rozpadu vztahu pojednává "Love Song", který jakoby písničkám Michaela Jacksona z oka vypadl. Jenže Michael má teď dost starostí s dětmi na svém ranči, s Pamelou kdekoli jinde a se svým rozpadajícím se obličejem, takže už takový song zřejmě nenapíše – nu což, tak David Jordan převzal jeho roli. Dalším videoklipem se stala "Move On" – je čas se přesunout, protože vztah je v háji a TY mě nenecháš být. Proč ne? Pokud máte syna, klidně mu pusťte ukolébavku v podobě "Sweet Prince" – je to tak kýčovité, až je to krásné (na takovouhle baladičku by se ale Petr Kolář v životě nezmohl, on je prostě jenom kýč :-). Další "If I’m In Love" je opět tak trošku okoukaná - tentokrát se David inspiroval Princem, už jen ten text:
"Oh, if I’m in love I’ll let you know if you’re the one I’m thinking of
And if you’re not the one then I’m moving on cause it’s not worth hanging on..."
Trošku jako od Jamiroquaie vám může připadnout "Glorious Day", ale bohužel jí schází ten drive, který Jamiroquaiovy písně mají. No, ale třeba jednoho krásného dne... Dostáváme se k rockově baladickému konci alba, takovému, o jakém si již výše zmíněný Petr Kolář může zase nechat jen zdát. "Only Living Soul" je opět o rozpadu vztahu, ale z pohledu toho, kterého milovaná bytost opustila a kterému teď připadá, že je jedinou žijící bytostí na světě, sám. Závěrečná "Fight The World" nevybízí k boji se světem a životem, ale k přesnému opaku. Když už se vám zdá, že je všechno v pohodě, najednou se všechno zhroutí... a to je prostě život.
Co tedy dodat? Do rukou se nám sice nedostává epochální dílo, které změní dějiny hudby, ale debut mladého umělce, který má rozhodně dobře "našlápnuto" k tomu stát se velice úspěšným a žádaným interpretem, který bude přístupný jak davům (tedy mainstreamu), tak i náročnějším posluchačům. David Jordan tedy deskou "Set The Mood" znovu dokázal (tak, jak to zvládli už The Doors, Michael Jackson nebo Prince), že i v 21 letech můžete vyprodukovat desku, která obstojí ve všech přísných kritériích, co se kvalitní hudby týče. Tomáši Klusi – pohleď a uč se!
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
