Říká se, že z "Z hovna bič neupleteš. A když upleteš, nezapráskáš. A když zapráskáš, pak se nediv." Nicméně přestože Živé kvety hrají ten nejklasičtější bigbít, co může být (Stouni a tak), daří se jim zejména díky textům Lucii Piussi (dříve též herečka v nezávislém divadle Stoka) tvořit zajímavé a místy i neotřelé písničky. Je jasné, že v porovnání s kolegy z labelu Slnko Records o originalitě mluvit nejde. O to však u Živých kvetů ani nejde. Skladby totiž mají obrovskou výpovědní hodnotu, ač se jedná o relativně bezstarostné písničky ve stylu "Relatívny svět", nebo ty – jak já říkám – vztahové a řešící ("Stratení v hádkach", "Unavení z boja"). Jednoduše řečeno – je to tam.
Na "12+1" Živé kvety střídají rychlejší bigbít s pomalejšími baladami, které výtečně navazují na to nejlepší, co slovenský pop rock v posledních letech nabídl. Na rozdíl od koncertů obsahuje náhravka též housle v podání bubenice Agnes Lovecké. Housle dodávají desce na přívětivosti nejenom pro masového posluchače. Celá deska je výborně poskládána a oproti konkurenci neinklinuje ke kolovrátkovosti, ani se tak rychle neoposlouchá.
Zvukově se o žádný zázrak nejedná, nahrávka si v zásadě udržuje koncertní feeling, sem tam se najde i nějaká rozpoznatelná chyba. Mně se to tak líbí, ale je možné, že "zvukový úchyláci" (nic ve zlém, každý rád něco jiného) budou zklamáni. O mnoho větším problémem je, že Živé kvety nahrávky chrlí rychlostí sportovního BMW. Ani taková světová špička, jakou je Neil Young, se při své nadprodukci neubrání kvalitativním výkyvům. Živým kvetům chybí síto - kdyby si totiž udrželi údernost "Nádherný deň" a "Člověk tieň", bylo by "12+1" úchvatným albem.
Album vydalo Slnko Records.
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
