Divné pondělí. Nic se nedaří. Jediná záchrana je kámoš Máro, jeho firma a vodka, který je tam vždycky uskladněno dost, aby aspoň trochu zahnala chmury. Pak ještě nějaké pivko a vyrážíš domů. Na celém sídlišti nesvítí lampy, kolem se tyčí věžáky, které v té tmě se svými rozsvícenými okny vypadají jako nějaké velké industriální obludy. Do uší ti při tom poprvé zní Unkilled Worker. Temné městské blues, industriální country, zlověstně zkrocený noise, strašně silný folk. Silné, temné a při tom i krásné a očistné písně jednoho chlapa s kytarou. Todda z Wollongong, tu více, tu méně, posíleného kámoši muzikanty z OTK. "Faithcollapse". Najednou se něco děje. Úplně splýváš s celou tou atmosférou, jdeš si celou tou temnou betonovou zahradou a začíná ti být hezky. Dostáváš novou chuť a energii a zjišťuješ, že Unkilled Worker ti celou tou svou "špinavou" energií dokáže podat stejně potřebnou kámošskou ruku, jako je ta Márova s podávaným panákem.
Tak tohle fakt byly mé úplně první zážitky s první letošní velkou deskou od Silver Rocket. Od té doby mne tohle album "nakopalo" vždy, když jsem si je znovu vrazil do uší. Musím se ti drahý Todde přiznat, že zprvu jsem se na tohle tvé dílo ani moc netěšil. K jednočlenným projektům chlápků s kytarami bývám opatrný. "Prej je to takové country," zaslechl jsem občas a to mou opatrnost ještě zvyšovalo. Houby milí zlatí! Vše je jinak! Tahle deska maká už jen svým nesmírně silným, čistým a při tom tak nějak svébytně potemnělým zvukem. Kdo zná Todda z Wollongong a pamatuje jeho propocené košile z koncertů, toho můžu ujistit, že ze své domovské, kapely si přinesl mnohé. Kusy energie, nesmírně charismatický zpěv i smysl pro gradaci songů, jako je třeba překvapivý zlom v písni, kdy tě najednou příchozí změna chytne za srdce a ty přestáváš kontrolovat, co se děje kolem. Na ryčnou hlučnost hydry Wollongong ale zapomeň. Jak jsem již psal, Todd je tady za sebe! Ovšem ne zcela! Na desce si totiž zahostovali skoro všichni ze zmíněných OTK. A tak je každý song, ať již hraný na akustiku, nebo jemně zkreslenou kytaru, zároveň podbarven, obalen a doladěn tu jemněji, tu více silněji znějícími údery, ruchy, zvuky. A tohle je asi i přesně ten moment, který desku dělá ještě silnější. Toddovo potemnělé písničkářství je ještě zdůrazněné klávesami, bicími, basou nebo jen jemným cinkáním či sborovým zpěvem.
Todd na výletě ze své, po australském městě pojmenované, kapele jdoucí po stopách Australanů, usazených v Berlíně? Jo. I takové nuance mne při některých pasážích tohohle výjimečného alba napadly. Na to ale kašlete. Tohle je náš Todd usazený v Praze, který tady to své mlátí s nesmírnou krásou se svými místními kámoši. Great!/
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
