Mám rád hudbu, která je dostatečně drzá, originální a porušuje ustálenou formu. Tím ovšem nemám na mysli experimentování za každou cenu. Nyní už pražští První Hoře (dále už jen PH) vystihují tu první větu. Kombinují toho opravdu hodně. Píseň začne brutálním nářezem jak od "gestapa panenky Marie" nebo i tvrdších spolků, aby pak plynule a nenásilně přešla do jazzových poloh, a pak se zase osvěžena klidně vrátí zpátky třeba k punku. Jak je libo! Přestože je to stále těžko stravitelná hudba, je na poslech prostě a jednoduše zábavná. Potulný soubor PH totiž dokáže všechny hudební nápady, které k sobě mají asi tak daleko jako Karel Höger a The Dillinger Escape Plan, geniálně skloubit a díky chytlavým melodiím a refrénům není tato produkce určena jen pár alternativním šílencům, kteří si mohou lízat kulky z "Delìrium Cordìa" od Fantomas.
Po úvodní "Stereofonii", ve které uslyšíme úryvek z jakési české komedie, bych čekal už vážně ledacos, ovšem přiřítivší se titulní skladba, jež zní jako nějaká (tedy o poznání tvrdší) Jidášem zpívaná skladba z muzikálu Jesus Christ Superstar, vás hned na začátku totálně rozdrtí. Co se pak v písni vše děje, netřeba rozvádět. Stejně jako v každé skladbě na albu je toho skutečně moc. Kapela jde však v experimentování ještě dál. Tak například začátek skladby "V ráji" se stmívá působí jako nějaká starší, zběsilá věc od System Of A Down, leč ve stejné skladbě zazní i akordeon, na který hraje člen kapely a i koncertní mim Šťulda, jenž hraje jarmareční píseň. Takovou, která zní celým náměstím při nějakém letním podvečeru. Nejen v písni "Naruby" lze zase spatřit náznaky kabaretu. "Jde to? Všechno jde". A právě že jo!
Na prvním albu "Na úpatí" zněli PH spíše jako nějaká tvrdší verze Psích Vojáků a do originality legendárních Už jsme doma měli ještě hodně daleko. Druhé CD "Commedia dell´arte" znělo již mnohem vyspěleji a kloubilo i spoustu dalších vlivů a žánrů. Nicméně teprve z "Lamenta" mám pocit, že slyším opravdu hotovou kapelu. Specifické dílo ojedinělé kapely. Přirozeně i přibyly nové, bláznivé hudební formy jako mathcorové běsnění nebo elektronické vstupy připomínající až drum and bass. Básnícká jedinečnost je cítit i z textů kapelníka Urzy, který je samostatným básníkem. Na "Lamentu" najdeme absurdní a humorné texty (např. "Otčenáš"), avšak i filozofující myšlenky.
PH po dlouhém hledání konečně našli svůj opravdový ksicht. Nyní už si jdou svou nevyšlapanou cestou, na které zanechávají velmi výrazné stopy. V žádné ohraničené škatulce nejsou doma a raději tak kočují a stále chtějí hledat víc. Za to, že se rozhodli dělat něco takového v naší zemi (nejde jen o všudypřítomné peníze ), mají můj obdiv a mohu jim upřímně poděkovat.
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.







