Dva a půl roku nás nekorektní baviči z Horkýže slíže napínali, pár měsíců jsme dokonce napínali i my vás, ale nebojte se vlka nic, album i recenze už jsou na světě :) ... Ale co to naše/vaše čekání, vyplatilo se? Finančně určitě, Horkýže slíže totiž udělali noblesní krok vstříc fanouškovské základně a nabídli svou novou desku právě za cenu, jakou si určíte vy. Avšak po stránce hudební už to tak jednoznačné není. Ono se možná říká "darovanému koni na zuby nehleď", ale my se mu na zoubek podívat musíme a obávám se, že najdeme i nějaký ten kaz...
Po stránce textové jsou Horkýže stále břitce vtipní, pubertální móresy se jich drží jako klíště a tak o sexuální narážky a mládenecké výstřelky nouze rozhodně nebude. Od prvního metaforického sexuálního zneuctění Gándhího až po doslovné znásilnění plyšového George W. Bushe si Horkýže udržují bujarost i vitalitu, jenže narážky tohoto typu časem slábnou - člověk se jimi prostě nemůže bavit věčně a tak je otázkou, jak dlouho posluchačům toto album v playlistu vydrží... Horkýže slíže jsou však kapela snaživá a některé jejich skladby nejen, že mají vtipné části, ale tvoří dokonce i určitý "příběh" jako celek. Zatímco vychlastaná "Žůrka" s nepříliš sympatickým hlasovým projevem se snaží být aspoň kytarově nápaditá, teprve "My Fucking Brother" (paradoxně jediná skladba v angličtině), boduje na všech frontách. S parodickou výslovností, vtipným, svěžím a uceleným textem a kombinací country s tvrdou kytarou nepochybně patří mezi to nejlepší, co kdy kapela nahrála.
U osmého "Trapného vetra", který je jakousi šedivou variací na hip-hop s nevkusným textem (zde je to ale spíše otázka subjektivního vkusu, neboť fekální humor má u každého jiné meze) jsem zavzpomínal na dávnější songy Horkýžů a napadlo mě, kam se poděl ten dravý kytarový nářez z "Ja chaču tebja"? Kde jsou nějaká melodická kytarová sólíčka ve stylu "Gilotiny"? Nástrojový projev ve skladbách jako "Gándhí Mahátmá" a "Woodie Song" je proti nim vyloženě nemastný, neslaný... Jediné štěstí, že ospravedlnění na sebe nenechá dlouho čekat – ke kytaře sedne trubka a spolu to roztočí v bizarní, avšak neskutečně příjemné a chytlavé "O sole ignorante". Velice podařené je také citlivé a speciálně pro Horkýže netradiční (což oceňuji o to víc) zakončení v podobě "Vójaka". Vynést závěrečný rozsudek je tedy poměrně nesnadné, ono se možná říká "konec dobrý, všechno dobré", ale... Víte co? Posuďte raději sami :)
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
