Teprve když jsem slyšel tuhle desku, uvědomil jsem si, jak mi na zdejší scéně chyběla kapela tohoto typu. Zapadají do aktuálního trendy retro stylu, ale mají svoji tvář. Rock'n'roll míchaný hammondy okousaný až na dřeň. Kill The Dandies!
Odkaz kapel 60´s a 70´s je patrný od prvních tónů. Velvet Underground, The Sonics a třeba The Cramps stojí na pozadí skvělých nápadů a vintage zvuku.
"Fuzz "N" Shake" rozezní membrány reproduktoru se správnou razancí, Machini to huláká jako Elvis pod vlivem halucinogenů a kytary řežou.
Něžnější stránkou se jeví projev La Petite Sonyi, která dominuje ve zpěvových partech, a jak už dokázala v MP & TN, s přehledem na sebe strhává pozornost. Ať už ve veselejší "Shooby", brilantní "I Don't Wanna Die" nebo především ve strhující, a přesto jednoduché "Don't Let Me Fade Away". Album plyne jako kouř přeplněným barem a atmosféra se střídá naprosto přirozeně: balady (pokud to tak můžu nazvat) následované tvrdšími skladbami, které překypují hlukovými stěnami. Evokuje to třeba tvorbu Nicka Cavea, jehož hlas kytarista Hank J. Machini občas připomene. Opusem magnum bych pak nazval "I Want It", která nažene husí kůži i největším skeptikům.
Texty se liší podle toho, jestli je autorem Machini nebo La Petite Sonya. Machini stylově navazuje na barové povaleče a Sonya nastavuje tvář ztrápené holky, kterou postřelil přítel: "Don't let me fade away/please call the ambulance"... Je to fajn.
"I Saw White Fields" je velmi dobré album, které sice nepředstavuje nic nového, ani se o to ale nepokouší. Proč taky. Hlavní je, že ty úderné vypalovačky i zasněné balady dokáží navodit atmosféru i zahřát jako irská whisky. A k takovým albům se rád vracím. Pokud se přesvědčím o síle Kill The Dandies! i naživo, hodnocení alba se vyšplhá o korunku výš.
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
