Kapela Marillion vznikla v Anglii roku 1979, tedy před třemi dekádami a pár měsíci. Za dobu svého působení vydala úctyhodných čtrnáct studiových desek a k tomu nespočet kompilací, singlů, živáků, DVD a od roku 1999 dokonce každou zimu pravidelně produkují vánoční CD. Jejich poslední počin "Less Is More" je sice studiový záznam, ovšem v akustickém provedení. Zrodil se loni v říjnu pod hlavičkou Racket Records (distribuce Warner Music).
Deska se skládá z jedenácti již známých skladeb, tvořících průřez dosavadní tvorbou, a jednoho bonusového "hidden tracku". I těm již zaběhnutým ovšem britská pětice spíchla nový háv, jenž je v mnoha případech velmi odlišný od vlastních originálů. Do děje posluchače vtáhne úvodní skladba "Go!" a neznalým ihned představí, co doopravdy znamená pojem Marillion. Znalí již vědí, že jde o pomalou a velmi procítěnou hudbu, občas skoro až s ambientálními prvky. To pramení zejména z nezaměnitelného a harmonicky barevného vokálu Stevea Hogartha, který jako by chvílemi hrozil rozplakáním se. Akustická kytara tomu všemu dodává ještě silnější emocionální nádech. Vše je čas od času doplněno zakvílením nezkreslené elektrické kytary, ladnou hrou kláves a občasným poškádlením bicích či perkusí.
Muzika, která je označována za progresivní rock, se jako celek pohybuje kdesi na hranici usmrkaných porozchodových balad a melancholických romancí pubertálních snílků. Do poloviny alba je velmi pomalá, přitažená takřka až k zemi. Zrychlí se teprve ve skladbě "If My Heart Were A Ball". Po ní následuje velmi expresivně vyhrocená "It´s Not Your Fault", při níž člověka skoro začnou pálit oči. Ale od toho je tady závěrečný "hidden track", za nímž se skrývá skladba "Cannibal Surf Babe", jež je podstatně veselejší, a tak díky ní můžete kapesníky zase schovat. Vznáší se v milém rozlučkovém tempu, završeném vypjatým refrénem: "I was born in nineteen sixty weird and I'm your nightmare surfer babe..." Toť důstojný konec důstojného alba od výjimečné kapely.
Pojem Marillion znamená velmi kvalitní a vyzrálou hudbu produkovanou muzikantskými esy, v čele s pěveckým Mistrem Stevem Hogarthem. Jejich tvorba je velmi jemná, ale do hlavy zajede posluchači jako hřebík. Bolestně, silně a hluboko. Ano, je úžasná, klidná, rozvážná a zároveň promyšlená a sofistikovaná. Proto si zasloužila experiment v podobě akustického převleku. Ten její vytříbenost ještě znásobuje. Vřele doporučuji. Kapela se mimo jiné letos chystá odjet kolem třicítky koncertů, a to především v rámci "Whirld tour". Proběhnout by měly i dvě akustická vystoupení k albu "Less Is More", našim končinám se však Britové bohužel vyhnou. Kdo by si i tak jejich představení nechtěl nechat ujít, nejblíž to bude mít do Německa či Polska.
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
