Tohle LP je jedním článkem trojsplitu kapel Remek/Child Meadow/Paperplancrash a slibuje aktivitu, kreativitu, neurotický slova a hodně nervózní muziky. He... Ještě před pěti lety bych si podobnou hudbu pustil jen stěží ale člověk má objevovat. Zalíbilo se a speciálně Remek mě nadchnul/i/y už od dema někdy v roce 2010. Následně jsem zapátral po dalších aktivitách a narazil na Lakmé, Dakhma, Gattaca, novější Marnost a uplně novou Osawatomii a spoustu dalších aktivit. Těmi myslím především spojení s francouzskými kapelami jako právě Child Meadow, Bökanövsky, Daïtro, 12XU nebo Baton Rouge. Nechci plácat takový ty duchaplný řeči o tom jak moc mi to změnilo život. Ne, nezměnilo, ale trochu to změnilo náhled na něj. A tím faktorem se staly především Markovy texty. Hlavně díky nim jsem si k Remek vypěstoval zvlátní vztah, kdy se i zprvu míň stravitelná hudba stala naprostou samozřejmostí mého přehrávače. Ty texty jsou prostě kapitolou sama pro sebe.
Dost plácání jater, split Child Meadow a Remek splnilo moje očekávání a udrželo nastavenou laťku, kdy k hudebním násilnostem dostanete spousta materiálu navíc. To "navíc" na sebe bere podobu bookletu, příloze kde si příjemně počtete. Tady se s bookletem setkáte v podobě black&white A4 magazinu, kde kromě informací o nahrávce, kapelách a textech najdete zajímavé rozhovory, např. s Food Not Bombs v Praze a Plzni. Opět inspirativní artwork pro další kapely a aktivity. Honza Samuel ve svým blogu u recenze na split Rapsöd/Stolen Lives (jinak taky tuná) napsal, že obal "posouvá standarty zase o kousek dál", což se mi tak líbilo, že jsem to musel napchat i sem. Protože je to pravda.
No a konečně co se týče hudby, je to zase totální zabijárna, hehe. Obě strany LP jsou napráskaný nervozitou, násilnickou kytarou (u Remka teda víc než u CM), bicími kde hraje prim především virbl a činel, nejlépe souruč na stejnou dobu. Zpěv (?) je to co se u emo hardcore tak nějak očekává, vřískot místy roložený vyklidněným vyprávěním aby vám zbytek písně pánové a dáma mohli/y hystericky vyřvat přímo do ksichtu. Nevim jestli je u týhle nahrávky košer použít ten termín jež mám v úmyslu, ale je to maso! Na straně Remek jsou velkou dominantou, jak jsem zmiňoval, především rytmus a texty. Ty dost mrazej a ze svý zkušenosti můžu říct, že je lepší číst je víckrát a tím si to víc užít. Strana francouzských Child Meadow je víc o trochu retro muzice, s texty taky v mateřštině. Objeví se i legrácky typu skladby "Dub Meadow", která už názvem napovídá co se děje. Zdvojený, ztrojený úder virblu a jsme na začátku osmdesátých let u The Clash a alba "Sandinista!" Ne snad že by to byla jediná dub nahrávka na světě, ale z dubu mám rád jenom Clash, protože jinak mě to vůbec nezajímá. Celkem úsměvný je i původní Markův proslov před písní "Sirky", která se v coveru Child Meadow jmenuje "Lumiéres, Allumettes". Ale kvůli srandě tahle věc asi nevyšla.
Tímhle vinylem se nedá šlápnout vedle, až je to podezřelý. Pokud se chcete občas trochu potejrat, je tahle hudba tou nejideálnější volbou. Na pressu se podílelo internacionálně (he) sedm labelů. Nahrávku si můžete zdarma stáhnout tady a pak jí koupit třeba... No, možností je dost.
remekdiy.wordpress.com/
childmeadow.com/
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
