Víte jak se pozná, že skupina je opravdu dobrá a něco v hudebním světě znamená? No přece, když se najde nějaká jiná skupina, která se je snaží kopírovat. Pearl Jam mají podobných napodobitelů mraky (Creed o tom jistě vědí své). Proč tedy poslouchat kopie, když tu máme originál, který má sice svá nejlepší léta za sebou, ale přesto může stále něco říct i současným posluchačům.
O Pearl Jam se můžete na této stránce dočíst v rozsáhlém profilu a proto se zdržím veškerých charakterizací kapely a pustím se rovnou do hodnocení desky samotné. Novinka „Riot Act“ v lecčems překvapí. Bohužel nejde jen o překvapení příjemná, na jaká jsme u této skupiny zvyklí. Všem šesti doposud vydaným nahrávkám se toho nedá moc vytknout. Každá z nich je nesmírně propracovaná a originální, každá z nich také obsahuje nějakou tu nezapomenutelnou skladbu. Někdy už ovšem Pearl Jam musela dojít inspirace. Nebyli by to ovšem oni, kdyby z toho opět nevyšli jako alespoň částeční vítězové.
Album začíná prapodivně. Nešťastný otvírák „Can't keep“ vás rozhodně nenabudí k dalšímu poslouchání, spíše uspí. Mnohem lepším startem by byla druhá píseň, vypalovačka „Save You“. Průměrná „Love Boat Captain“ je následována skvělým alternativním hitem „Cropduster“ a svižnou „Ghost“. Na šestém místě nalezneme výtečný pilotní singl „I Am Mine“, ke kterému Pearl Jam dokonce udělali (světě div se!) klip. Po něm přichází na řadu nepříliš přesvědčivý ploužák „Thumbing My Way“ a vcelku zajímavá skladba „You Are“.
Pod číslem devět se ukrývá jasný koncertní hit, našláplá „Get Right“. Rychlejší je i další věc, typicky pearljamovská „Green Disease“. Jedenáctka „Help, Help“ zaujme zvláštním pěveckým projevem kytaristy Stonea Gossarda. Jestliže si však nějaká píseň z nového alba zaslouží absolutní pochvalu, je to dle mého názoru podmanivá „Bushleaguer“. Skvělý zvuk kytar a příjemný hlas Eddieho Weddera vás prostě dostanou. Jako kdyby tenhle kousek vypadl z jiné desky Pearl Jam, fenomenální „No Code“(1996). „Riot Act“ uzavírají středně rychlá „1/2 Full“, legrácka „Arc“ a typická závěrečná pomalejší písnička „All Or None“.
Dlouho očekávaná novinka Pearl Jam je tedy na světě a to, co vás na ní nejvíce překvapí, je paradoxně fakt, že ničím nepřekvapuje. Z celé kompilace mám místy pocit, jako by se jednalo o výběr písní, které se nedostaly na předchozí parádní album „Binaural“. Prostě zde něco chybí. Něco, co zatím obsahoval každý počin z dílny Pearl Jam, něco, co by vás dokázalo k desce připoutat a nutilo k dalšímu a dalšímu poslechu.
„Riot Act“ však rozhodně není špatný, to se nesnažím říci. V kontextu s ostatní hudbou se jedná o výborné album a nahrát ho jiná skupina, tak nešetřím chválou. Přesto pro mě představuje obrovské zklamání. Kapela sice šlape jak dobře promazaný stroj, Eddie Wedder opět potvrzuje, že je snad nejlepším zpěvákem současnosti, ale to jaksi nestačí ani na průměrnou pearljamovskou nahrávku.
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
