Magický večer, chtělo by se říci. Proces smršťování a rozpínání energií, vpletených do kytarových stěn, řízených a zároveň rozbíjených údery rytmického celku, na pozadí opiem nasáklého hlasu zpěváka, jehož tělesná konstituce se jeví mnohem křehčí, než křehkost samotného citu, vkládaného do éterického sdělení. Takto megalomansky by se dalo vyjádřit očekávání, které mne naplňovalo dne 21. února, jenž byl dnem konání koncertu pražského spolku Hrnce z Kredence a královehradeckých Pavilon M2. A ono očekávání bylo ještě více umocněno po příchodu do příjemných prostorů pražského Paláce Akropolis, kde jsem se (jako nepražák) ocitl poprvé v životě.
Po menší prodlevě, jež byla bez jakýchkoli pochyb určena k posilnění alkoholem, se konečně dostavila první kapela, kterou byly Hrnce z Kredence. Jejich zhruba čtyřicetiminutový set odstartovali rozvláčnou instrumentální skladbou, která spíše než na rozmanitosti instrumentálních složek byla postavená na kompoziční gradaci. Příjemný začátek, i když tak trochu logický. Už zde se však objevil jeden z mála nedostatků. Tím byl poměrně špatný zvuk, jímž trpěla hlavně rytmika (bicí, basa) a zpěv. Publikum se každopádně bavilo hned od začátku (u jistých lidí to bylo jistě i díky předchozímu vydatnému posilňování) a v duchu přímé úměrnosti to také dávalo najevo. Asi největším ohlasem byla ověnčena skladba "Curio", která se prý měla dostat i do vysílání radia Wave Českého rozhlasu 4. A možná z toho důvodu byla skladba opětovně zařazena i mezi přídavky, což by se dle mého dělat nemělo. Trochu to zavání amatérismem. Kapele nelze odepřít jistou dávku originality a z jejich hudby je možné reflektovat nemalé zastoupení opravdovosti. Na druhou stranu by jejich vystoupení neuškodilo zapracovat na rozmanitosti skladeb, jelikož se všechny, snad až na jednu malou výjimku, nesly v osminovém či šestnáctinovém taktu a pomalu to začínala být nuda.
O Pavilon M2 se již napsalo jisté množství textového materiálu s pozitivně hodnotícím charakterem. A všechny se více či méně shodují na jedné skutečnosti, kterou je nesmazatelná míra influence britských Radiohead. Už toto tvrzení je známkou relativní kvality kapely. Není jisté, zda je na místě rozvíjení souhlasných či nesouhlasných polemik nad tímto tvrzením. Jedno je však jasné. Pavilon M2 jsou velice zajímavým (i když poněkud upozaděným) zjevem české hudební scény. Sílou jejich vystoupení je vedle značného nasazení a vcelku bezchybné souhry i viditelná chuť experimentovat, která se samozřejmě objevuje i v kompozičním plánu samotných skladeb. Dalo by se říci, že publiku se na první pohled (či poslech) nedostává toho, na co je připraveno. Kapela nehraje dle zavedených pravidel: "Lidi chtějí nářez, tak budeme hrát nářez." Rozmanitost temp a nálad je vskutku inspirativní předností. Avšak vše zmíněné s sebou přináší i úskalí v podobě zaskočeného publika, které se na ono konto více a více posilňuje a výsledkem je nepatrná ztráta orientace a možnosti komunikace s kapelou. Nicméně samotný koncert byl vynikající, a pokud se kvarteto vyjadřuje v tom smyslu, že tento rok využije ke koncertování na podporu svého debutového alba "Safety About Your Glass Face", zhostilo se tohoto úkolu s velkou měrou nasazení, což by v mnoha případech mohlo znamenat dosažení kýženého výsledku.
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
