Kapela s prý filmovým názvem přijela do Prahy předvést své post-rockové skladby v živém podání. Skladby, které jsou naplněny zádumčivými klavírními úseky, zběsilou jízdou bicí sestavy a drásavě gradujících kytar, které vždy dosáhnou svého vrcholu. Lidé kolem Sperm festivalu, společně s Palácem Akropolis a celoročním projektem EuroConnections 2007 nám dovezli 65daysofstatic, "jednu ze zásadních kapel současné kytarové scény".
Za předskokany byli vybráni River For Sale z Dolního Podluží, o kterých jsem do té doby neslyšel. Při hledání o koho vlastně jde, jsou mi předsouvána jména jako Massive Attack, Portishead, My Bloody Valentine, Slowdive, což berte opravdu za nevydařený vtip. River For Sale v kraťasech a pantoflích byli tou horší částí večera, kdy od první skladby bylo zřejmé, že kreativita nebude jejich silnou stránkou. Čtyři tóny a dost, zmačknutá tlačítka rozeznívaly beaty, prožívání strun a něco jako zpěv, řev, kterému jsem vůbec nerozuměl. Zvláštně nazvučený set. "Miluji" kapely s anglickým názvem a český zpívané texty. Ale možná ta negace vychází jen ze skutečnosti, že po nich hrála kapela, která je o několik stovek řad a pater dál a výše.
Vyklizené pódium s velkým prostorem pro pohyb, pro vylití si vzteku a energie koncertním způsobem. Energie, slovo, které se ten večer často skloňovalo. "A Failsafe" a jízda po horské dráze, kterou statik neodsouhlasil. Zničte bicí do krve. Roztrhejte struny kytar jednou rukou. Pomožte bubeníkovi. Spusťte tu praskající elektroniku jen z počítače. A minimální živé hraní na klávesy, černobílá minimalistická melancholie, která změkčuje ony hlukové stěny žila často jen ze samplů. Škoda. O to více rockové výbušnosti hrájící podle elektronických návodů a způsobů. Rozsekané melodie, jejich složité toky, zastavení se před rozjezdem a nejenom hluboké a špinavé "The Destruction of Small Ideas" s těmi delšími skladbami a experimentálnějšími pasážemi. Rozsekaní fanouškové. Nová generace dětí v kotli kouřila levný cigarety. Utržení ze řetězu. Burácení davu. Trans z hudby. Kytarové šílenství, instrumentální přemety a hlavně ten elektronický běh rytmů. Tam kde Mono seděli a skoro se nehýbali, byli 65daysofstatic jejich opakem. Už vím, jak asi znějí Exploze na obloze. Naživo o tolik lepší. Extáze. Ale postupem času, s nabalováním se dalších skladeb, je to najednou vše pomalu stejné, si podobné, předvídatelné, klidně o polovičku kratší a stačilo by. To však nemění nic na tom, že obdiv k jejich nasazení je velký, že ty krajiny, které během koncertu vytvořili, budili jen nadšení, že to byl opravdu výtečný koncert, jejich poslední koncert na evropském turné... Krajiny, které se staly nezapomenutelnou událostí.
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
