Po více než 3 letech se stálice světové elektronicko-rockové hudební scény Depeche Mode vrátila v rámci "Tour of the Universe" do Prahy a bylo až s podivem, v jak skvělé formě. Nečekal jsem, že Dave Gahan bude schopen křepčit v takové míře, zvlášť poté, co mu byl chirurgicky odstraněn zhoubný nádor močového měchýře – ostatně kvůli tomuto zákroku Depeche Mode na měsíc přerušili turné (od 12. května do 8. června). Možná to byla radost z toho, že je zase v pořádku a na pódiu, možná radost z toho, že je o Depeche Mode takový zájem (pražský koncert byl dlouho dopředu beznadějně vyprodaný), že management skupiny musel přidat další vystoupení a proto je uvidíme znovu již v lednu příštího roku v O2 Areně.
Všechno začalo 5 minut před 20. hodinou, když z velkoplošných obrazovek zmizelo aktuální logo Depeche Mode a z reproduktorů se začala do třiceti tisíci posluchači obsazeného Edenu valit "In Chains" z nového alba "The Sound Of The Universe". Byl to sice poněkud nezvyklý postup, obzvláště, když ani druhá "Wrong" a třetí "Hole To Feed" nenáležely do řad provařených megahitů, ale opět zastupovaly aktuální desku. Na druhou stranu – většinou trvá právě přibližně první 3 skladby, než zvukaři dopilují zvuk, takže lze publikum navnadit a rozproudit, aby pak mohlo být správně nalazeno na exkurz do zlaté minulosti, který přišel v podobě "Walking In My Shoes", s níž také začala videoprojekce, další to dimenze už tak skvělé show. Jako prvního jsme tedy mohli vidět havrana, který si na začátku písně přiletěl, usedl na dřevěný plot na poušti, chvíli se rozhlížel, zakrákal a opět odletěl. Pátou položkou setlistu pro Prahu byl megahit "It’s No Good", na který už bylo nejen publikum, ale i sami Depeche Mode správě ve varu. Po další hitovce "A Question Of Time", která potěšila hlavně věrné a dlouholeté fanoušky, následoval singl z předposlední desky "Playing The Angel", notoricky známá "Precious", při níž jsme sledovali stařičký psací stroj pomalu píšící slova Hafíze (perský básník, 14. stol.n.l.) v anglickém překladu Daniela Ladinského:
"I
Have
Learned
So much from God
That I can no longer
Call
Myself
A Christian, a Hindu, a Muslim,
A Buddhist, a Jew.
The Truth has shared so much of Itself
With me
That I can no longer call myself
A man, a woman, an angel,
Or even pure
Soul..."
Po tomto filozofickém intermezzu následovala "Fly On The Windscreen", po níž odchází Gahan, Fletcher i bubeník a na scéně zbývají pouze doprovodný klávesista a Martin L. Gore (pro zajímavost: měl při každé z dvaadvaceti písni jinou kytaru, pokud tedy zrovna nebyl za klávesami), kteří hrají akustické verze "Little Soul" a famózní "Home". Následující "Come Back" už hraje opět plná sestava a po "Peace", "In Your Room" a "I Feel You" přichází soumrak a konečně dochází na světelnou show, jíž jsou Depeche Mode proslulí. To by zřejmě vůbec byla jedna z mála výtek, kterou bych měl k celému koncertu: policejní hodina. Udělat koncert legendy, která je proslulá svými projekcemi a světelnou show, z větší části za denního světla, to postrádá logiku a hlavně si diváci odnesou jen poloviční zážitek – naštěstí alespoň zvuk byl v Edenu opět dobrý (i když mohl být i lepší). Vrcholem koncertu se tedy stal až prakticky jeho závěr, protože plná show vlastně začala teprve s finálním trojlístkem "Policy Of Truth", "Enjoy The Silence" a "Never Let Me Down Again", po němž Depeche Mode poprvé zmizeli v zákulisí.
Potlesk byl ale silný, a tak se umělci vrátili zpět na pódium a přidali "Stripped", "Master And Servant" a "Strangelove", přičemž při poslední jmenované byla videoprojekce natolik odvážná, že mnozí diváci, kteří přišli na koncert s dětmi, jim zakrývali oči, aby neviděly dvě smyslné mladé dívky, kterak... inu, lehká erotika. Už je téměř tři čtvrtě na deset a Depeche Mode podruhé odcházejí do zákulisí, ale jsou znova vytleskání publikem, a tak přidávají "Personal Jesus" a s pražským publikem se loučí (trošku ironicky, ostatně v duchu celé "The Sound Of The Universe", k níž toto turné je) hymnou "Waiting For The Night".
Nakonec všichni odchází spokojeni. Zarytí fandové se dočkali svých bonbónků z desek "Black Celebration" nebo "Some Great Reward" a ti, kteří na koncert Depeche Mode zamířili pouze jako na společenskou událost, si užili skvělou show a notoricky známé hity, které ostatně s Davidem Gahanem a Martinem L. Gorem i nadšeně odzpívali. Mě osobně potěšilo více faktů: Depeche Mode byli ve vrcholné formě, předvedli bezchybnou show (i muzikantsky), bylo vidět, že je to stále baví, že pořád mají co říct a hlavně: Martina L. Gorea, který se s vážným výrazem ve tváři snad i narodil, jsem dokonce viděl se usmát! A to je skutečně co říct.
Setlist: In Chains, Wrong, Hole To Feed, Walking In My Shoes, It's No Good, A Question Of Time, Precious, Fly On The Windscreen, Little Soul, Home, Come Back, Peace, In Your Room, I Feel You, Policy Of Truth, Enjoy The Silence, Never Let Me Down Again, Stripped, Master And Servant, Strangelove, Personal Jesus, Waiting For The Night
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
