Vlastně se to dalo čekat. Guns N´Roses jako energická kapela pěti šesti vyrovnaných osobností už skoro dvacet let neexistují. Nový spoluhráči, nejen že nebyli celých šestnáct let nikomu důkladně představeni, a to ani po vydání dlouho odkládaného alba "Chinese Democracy", ale byli celkovou koncepcí pondělního pražského vystoupení kroceni na nejvyšší možnou míru (nejen zvukově). Koncert, který proběhl v největší pražské hale, postrádal všechno, pro co jsem tuhle kapelu vždy obdivoval a nabídl pouze schématickou a velmi nudnou podívanou, ve které se stal alfou a omegou nesnesitelně přeřvaný projev Axla Rose, megalomanského blázna za zenitem, který druhdy největší rockovou kapelu světa znásilnil ve svůj prospěch. Jeho nový spoluhráči nedostali nejmenší šanci cokoliv ukázat, kromě několika kratičkých exhibic, o které nikdo nestál, a které proběhly vždy, když se šel hlavní performer napít. Když se vrátil, byl jim stažen zvuk a kontrolován každý pohyb. Jejich předem daná pozice upozaděných nájemných žoldáků makajících výhradně na svého šéfa znervózňovala. Tohle že mají být noví Guns N' Roses? Strašné.
Předkapela Danko Jones neoslnila, byť se trojice garážových rockerů snažila zabavit poměrně slušně zaplněnou halu seč mohla. S přibývajícím časem však jejich velmi dlouhé vystoupení pouze nudilo, a tak trochu působilo, jakoby se tahle předkapela snažila pouze nahnat čas jen proto, aby se na hlavní kapelu nemuselo příliš dlouho čekat. Poměrně syrový bigbít na pomezí punku a garážového rocku stavěl na jednoduchých sloganech a refrénech, které si zapamatujete stejně rychle, jako je zapomenete. Co se týče délky jejich setu (70 minut), asi jim kdosi ze zákulisí signalizoval, že Axl na hotelu teprve dojídá svůj večerní jogurtík, jinak si smysl tohohle úmorného maratónu vysvětlit nedokážu. Stejně se čekalo a navíc hodně dlouho.
Guns N' Roses začali před půldvanáctou a kdyby šlo od počátku o strhující koncert, kde by v plném nasazení střídala jedna vypalovačka druhou, neřekl by nikdo ani lejno. Jenže on to strhující koncert nebyl. Krájelo se jak mohlo, minutové pauzy mezi každou skladbou, mezihry, nudné zdržovačky, to vše kazilo dojem úplně stejně, jako skutečnost, že kdykoliv Axl otevřel pusu, nebylo skoro nic kromě jeho ječáku slyšet. Jasně, stylově ohozený doprovod, kytarista s cylindrem, dvacet Axlových klobouků a tři šátky, to všechno beru, ale kde zůstal pocit odžití a ztotožnění se s materiálem. Měl jsem pocit, jako bych sledoval skupinu hudebníků, kteří ještě nedávno na tohle turné účelově trénovali každé gesto, jako nějaké osazenstvo pražského muzikálu, o kterém se píše v Blesku. Vlastně je úplně jedno, co se ten večer hrálo, protože jak klasikám z "Apetite For Destruction", pár věcem z obou dílů "Use Your Illusion", nebo novým věcem z "Chinese Democracy", které samozřejmě převládaly, nemohlo v takovéto formě pomoci vůbec nic. Načančaná, uzývaná, roztahaná, nudná, megalomanská šmíra – a z mého pohledu opravdu příšerný koncert.
Vlastně zde začíná natrvalo platit - pokud se chcete vyhnout rozčarování z rockového koncertu, už nikdy si nekupujte lístky na tyto interprety: Marilyn Manson, Ozzy Osbourne a... Axl Rose. Zvykejme si, ten seznam se začne v brzké době hodně rychle rozrůstat.
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
