chyba/2@/mnt/data/webhosting/ftp/musiczone/www.musiczone.cz/lib/musiczone.php:16 : opendir(./advertising) [function.opendir]: failed to open dir: No such file or directory MusicZone | reportáž Patrick Wolf, Acoustic, 28.2. 2013, Palác Akropolis (09. 03. 2013, 10:00)

MusicZone | reportáž Patrick Wolf, Acoustic, 28.2. 2013, Palác Akropolis (09. 03. 2013, 10:00)

REPORTÁŽ

Redakce (09. 03. 2013, 10:00) Patrick Wolf, Acoustic, 28.2. 2013, Palác Akropolis

Text: Nikolas Petrlík

patrick wolf Jakkoliv často je zmiňován jako hipsterská modla, Patrick Wolf byl vždycky spíš písničkář. A i když měl čas od času potřebu halit svoje skladby do křiklavých barev, jednotvárných beatů a extravagantních outfitů, aspoň v textech zůstává tím věčně mladým Petrem Panem, se všemi osobními smutky, láskami, opuštěností a něžnostmi. Sám přiznává, že se nechal místy (hlavně v období desky The Bachelor) unést glitry hitparád a tak se loni, po více i méně osobních z 5 řadových alb a 10 letech hudební kariéry, rozhodl natočit čistě akustické (dvoj)album Sundark and Riverlight.

Nejde prý o žádné Best of... ale o výběr písní jemu nejbližších, a zároveň druh protestu proti internetovým trendům, chrlit jedny a ty samé skladby nebo EP jednu za druhou. A právě v rámci akustického turné se po londýnském Old Vic Theatre a australské Opeře dostavil (již potřetí) 28. února i do pražské Akropole.


Bez nutnosti doplňovat večer o jakýkoliv opening act, ať už proto, že Wolf táhne jako značka sám o sobě, nebo protože se těžko najde tématicky podobný projekt, nejen v rámci naší republiky, procupital krátce po osmé devětadvacetiletý Patrick mezi všemi nástroji připravenými na pódiu a kromě stydlivého pozdravu a bez dlouhých proslovů usedl za harfu a začal brnkat baladickou Bluebells.

Možná to bylo rozmanitostí fanoušků v sále (od puberťaček, přes jejich matky až po kluky, co se přišli jednoduše podívat hlavně na jeho patku) a očekáváními, přeci jen přechod od předloňské show plné propriet, světelných efektů a extravagantních kostýmu k letošnímu komornímu, sedícímu koncertu potřeboval chvilku vstřebat. Ale potom, co si zbytečně křičící fanynky i fandové zvykly na fakt, že tentokrát se nepojede na hlasitost, ale na intimitu textů a sílu nástrojů, mohli si užít příjemnou změnu od popu a stroboskopů k jednoduchému, osobnějšímu koncertu.

V černých polobotkách se sponou a bílých podkolenkách, Patrick připomínající skřítka z irských legend nebo variaci na mladé a nerozhodné prince Oscara Wildea ukázal, že jeho deset let na scéně rozhodne nestaví jen na opulentnosti a provokaci. Tam, kde na desce hlučí syntetika, může být jen za doprovodu klavíru dosaženo stejných emocí, nebo naopak ubrat na důrazu v refrénu a soustředit se na jiné části skladby, tak se nemusíme bát, že by šlo jen o monotónní reprodukce melodií dávno známých. Ať už na harfu, klavír nebo akustickou kytaru, během večera byly vystřídány téměř všechny instrumenty na pódiu, za občasného doprovodu akordeonu a houslí, stejně tak jako došlo na všechny zásadní hity...

… které by bylo mnohem jednodušší si vychutnat, nebýt toho, že v jednotlivých mikrofonech zněl zpěv diametrálně odlišně a samotný Wolf si musel několikrát, dvakrát i uprostřed klavírového sóla, stěžovat na odposlechy na pódiu. Poté, co byly všechny technické nedostatky vyřešeny (a doteď nepochopím, proč byla v rámci koncertu promítaná smyčka z nesouvisejících a  zjevně mobilních záběrů, nekonečná, rušící poklidnost celého sálu) , dohrálo se a dostalo se divákům i dvou pracně vytleskaných příspěvků, po kterých se sám zpěvák omluvil za kvalitu zvuku a slíbil, že příště to bude lepší. Možná tomu dávám moc velkou váhu a možná je Patrick samotný spíš primadona než dickensovský uličník, za kterého se tak rád vydává, ale náladu to zkazit dokáže.

Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.

Novinky e-mailem

INZERCE

Polí pět

INZERCE

  • spotřebitelský rozhodce
  • Rozhodčí řízení (též arbitráž) je profesionální řešení sporů, které je: rychlé, levné, snadno vymahatelné, neformální a jednoinstantnční.