Písničkářka Jana Vébrová patří již několik sezon k ozdobám našich festivalů i klubových pódií. Osobitá dáma s harmonikou sbírá svým projevem ohlasy fanoušků hned několika žánrů muziky. Nyní se po kratší pauze vrátila na pódia a v pohodovém tempu pracuje také na nových skladbách, které se objeví na následovníku jejího úspěšného debutu "Kykyryký". Mimo jiné zahraje Jana Vébrová letos také na festivalu Eurotrialog v Mikulově. Stránky písničkářky najdeš zde: www.janavebrova.borec.cz.. Stránky festivalu v Mikulově pak tady: www.eurotrialog.cz.
Téměř celou Vaši kariéru doprovází i slogan "písničkářka z větrného mlýna". Nevadí už Vám občas toto spojení, nebo to k Vám prostě patří a po celou dobu Vašeho hraní to má své neměnné opodstatnění?
Už trochu začíná vadit. Zní to sice líbivě, ale chce to změnu. Hodně jsem nad tím dumala, když jsem teď vymýšlela s Ivanem (mj. blízký spolupracovník a spoluautor hudby na debutovém CD) nějaký vhodný "slogan" pro svůj plakát. Na éterickou bytost z mlýna mám už přece jen trochu víc odžito a svět je pro mne také reálnější. Společně jsme našli slogan daleko výstižnější, a sice: "Böhmische hearth coeur".
Na pódia jste se vrátila po pauze způsobené mateřskou dovolenou. Krom živého vystupování jsem již zaslechl také něco o chystané desce. Jak tedy nyní vypadá Váš koncertní program? Tvoří jeho osu stále písně z Vašeho debutu "Kykyryký", nebo už převažují písně chystané na další nosič?
Větší část mého koncertu zatím tvoří staré písně. Ale na nových písničkách se snažím co neusilovněji pracovat. Tak usilovně, jak jen mi to má pohodlnost a pohodovost mateřské dovolené dovolují.
Můžete už nyní prozradit o nové desce něco bližšího? Půjde o klasické písničkářské album dámy s harmonikou, nebo třeba chystáte i nějaké experimenty a přesahy jinam? A kdy by měla vyjít?
No, uvidíme. Ježíšek mi nadělil elektronický akordeon a s ním se teda dají dělat divy! Uvidíme asi i s tím časem. Nerada bych něco uspěchala, kór něco takového, co se pak nedá smazat.
Když už jsme u tématu. Neláká Vás třeba občas harmoniku zcela odložit a hrát píseň, ať již živě, nebo při nahrávání, na nějaký úplně jiný nástroj?
Láká a moc. Ale ta harmonika má jednu velikou výhodu. Aby ji člověk mohl být roven, musí do toho jít naplno. Kdyby tak neudělal, harmonika by ho úplně snědla. Navíc to jak ji máte před sebou na hrudi, jako nějaký štít, jak ji široce objímáte oběma rukama, to je prostě nádhera!
Ale láká mě i hraní s kapelou. Občas mám pocit takové nakumulované energie, která by snesla víc nástrojů než jen harmoniku. Nebo jen ten pocit mít za sebou tu sílu, jež utvoří kapela a já bych před ní mohla stát volná, třeba i bez harmoniky a zpívat, hýbat rukama, jakoby tančit i celým tělem. No, dosud jsou to takové dost velikášské představy.
Dovolím si být mírně osobní. Jak jsme již zmiňovali, měla jste menší pauzu způsobenou moc hezkým a důležitým obdobím, jako je mateřská dovolená. Ovlivnily Vás třeba tyto prožitky a zážitky i při vlastním skládání a tvorbě?
Určitě jsem se dost zklidnila. Zatím všechny písničky, co se mi od mého debutu podařilo složit, jsou takové jemnější. Asi ve mně není už tolik revoluce.
Teď ještě k harmonice. Písničkářek s harmonikou opravdu příliš není. Jak se to, že jste se potkaly a už spolu zůstaly, stalo s harmonikou Vám?
Prostě zvídavý člověk furt něco zkouší, bere do rukou a pak zase odhazuje. A holt harmonice se v těch mých rukou docela líbilo a naopak. Tak si nějak pěkně vyhovujem. Je to po čertech dobrej parťák!
Na výše položenou otázku jste už asi odpovídala 100 krát, na tuto asi ještě častěji. Před Vámi jsme tady měli jedinou známější písničkářku s harmonikou - Radůzu. Neměla jste zejména při startu obavy, že Vás lidi automaticky budou škatulkovat jako její nástupkyni, nebo písničkářku, která jede ve stejných kolejích, než aby nezaujatě poslouchali to, co hrajete Vy sama?
Obavy jsem neměla, protože jsem prostě věděla, že si to ti lidi, co úplně dobře nenaslouchají, myslí. Ti, co ty potřebné receptory využívat umí, dobře rozpoznali, že je to úplně něco jiného. Že jediná shoda a nápodoba je tam ta holka s harmonikou. Ale to by pak všichni mohli říkat, že Rolling Stones a další kopírují The Beatles, Nohavica Plíhala, Plíhal Kryla a tak podobně. A hlavně jsem byla a jsem přesvědčená, že to, co dělám je správné, upřímné a poctivé.
Už jsme se bavili o tom, jestli Vás ovlivnilo třeba mateřství. Jaké další vjemy, zážitky a prožitky mají na Vaší tvorbu největší vliv?
Já to takhle konkrétně říct neumím. Ale určitě to budou takový ty nevědomý a podvědomý věci, který se staly, u kterých jsem byla, aniž jsem třeba tušila, účastníkem, nebo který se mi jen zdály, na který jsem už dávno zapomněla. Pak také jenom to, že něco vidím a to mi nastartuje další asociace, a tím se začíná osnovat nový příběh.
Podle mých informací se krom hraní věnujete bohulibé činnosti, kdy pracujete se zdravotně postiženými lidmi. Jak jste se k této profesi dostala a jak takové jistě poměrně náročné poslání zvládáte?
Tak toto je nádherný příklad toho, jak od sebe hudební kritici rádi opisují recenze! Kdysi jsem někomu – popravdě - povídala, že pracuji (úplně někde jinde než všichni ti kritici uváděli) s mentálně a zdravotně postiženými lidmi a oni to pak postupným opisováním zkomolily do tvaru, že pracuji s postiženými (i když jsem už dávno nepracovala) v úplném paskvilu názvu města, kde nyní žiji. Na mapě by ho rozhodně nenašli. Ale pár let jsem pracovala jak s mentálně, tak i zdravotně postiženými lidmi. Vystudovala jsem lesárnu, což úplně s tou sociální prací nesouvisí. Já jsem ale stejně přesvědčená, že když něco člověk fakt chce, tak to dokáže i kdyby byl popelářem, i kdyby pocházel z té největší díry. Že na vzdělání a takových těch věcech zas až tak nezáleží. Znám např. více špatných poctivě vysokoškolsky nadrcených učitelů než lidí co jen tak tak došli k maturitě na nějaké odborné škole, ale teď výborně pracují v oboru jiném.
Letos mimo jiné zahrajete již podruhé na jednom z "větších" festivalů, kterým je Eurotrialog v Mikulově. Jaké máte vzpomínky na předchozí hraní tam a patříte mezi ty, kteří se nechali i lehce lapit kouzlem toho místa, nebo tuto akci berete jako jednu z mnoha?
Ne, ne, Mikulov, teď myslím město, je výjimečný! Moc se mi tam líbilo. Mám ho moc ráda. Určitě je někde hodně vysoko v mém žebříčku oblíbených míst. Navíc se mi pojí ještě z předchozích let s nějakými čundry a autostopy ...
No a hraní na mikulovském festivalu před třemi, čtyřmi lety byla veliká "euforka". Byl to pro mne jeden z prvních koncertů na tak velkém a "profláklém" festivalu. Jsem moc zvědavá, jak to dopadne letos na hrobce.
A když už jsme trochu nakousli živé hraní. Které vyhovuje více Vám osobně? Menší klubík a možnost bližšího kontaktu s lidmi v publiku, nebo máte raději hraní na větší scéně pro velký počet lidí? Navíc, jak jako osamocená dáma na velkém pódiu docilujete toho, aby jste svou energii dokázala přenést i do mnohačetného davu třeba někde v amfiteátru?
To je různé. Nejvíce záleží na lidech, co na koncert přijdou. Místo může dávat samozřejmě velikou atmosféru, ale pokud před Vámi stojí banda nevnímavých tupců, tak si ji fakt moc nevychutnáte.
Můžete ještě nyní závěrem vyjmenovat muzikanty, ale třeba i umělce jiných oborů, které máte nejraději, nebo Vás třeba něčím nejvíce oslovují či ovlivňují?
Už jsem nad tím vícekrát přemýšlela, už se mě na toto vícekrát ptali, jenže jsem nedokázala dost dobře odpovědět. Ale teď myslím, že už začínám mít jasno. Ale je to samozřejmě vývoj! Jsem vlastně ještě proti tomu lidskýmu běhu prcek. Potká mě toho ještě moc a moc...
Nejdřív začnu těmi umělci z jiných oborů či spíše z jednoho oboru, který do sebe vtahuje umění všechna. Tím je příroda, krajina.
Z muzikantů se mi líbí nebo svého času se mi moc líbili: Dáša Andrtová-Voňková, Zuzana Navarová a Nerez, Iva Bittová, Joni Mitchell, Joan Baez, Dagmar Krause, Stella Vander – většina ve svých ranějších formách. Z chlapů Dan Bárta, Fredie Mercury... Z kapel Květy, Dlhé diely/Longital, NUO, Tara Fuki, Univers Zero, nějaký ty hippiesácký šedesátky... Je jich mnohem více, ale hned si na ně nemůžu vzpomenout.
Určitě jsem dost zasažená i svým předpubertálním pop-disco obdobím a ještě dřívějším omíláním trampských a folkových písniček u ohýnku. Teď se mi ale nejvíc líbí Ivan Acher!
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
