Už to taky cítíte? Už to na vás leze? Jaro a blížící se léto? Už se na ně těšíte a nemůžete se dočkat? Letní festivaly. Krása muziky na čerstvém vzduchu. Pojďme si tedy zkrátit čekání přátelským povídáním se dvěma Jakuby, Olejníčkem a Hajasem. Pořadateli jednoho z nejpříjemnějších letních festivalů u nás, Kubafestu, jehož stránky najdeš zde: www.kubafest.com..
Tak a teď poslední "kapelní". Máte nějaké dosud nesplněné sny, kapely, kterou by jste na Kubafestu moc chtěli, ale dosud to z nějakých důvodů nevyšlo?
Kuba O:Sice se snažíme držet při zemi, ale nějaké ty sny samozřejmě mám. Určitě bych byl rád, kdyby se na Kubafestu někdy objevila nějaká zajímavá zahraniční kapela, ale i tady u nás je pořád ještě dost kapel, které bych někdy chtěl dotáhnout nebo už jsem je zval, ale z nejrůznějších důvodů to zatím nevyšlo. Za všechny zmíním jediné jméno – Madebythefire, geniální kapelu z Plzně, která už na jedné naší menší akci v Bruntále hrála, známe se dobře, ale termínově to zatím nikdy nevyšlo.
Kuba H: Tam venku je hodně dobrých kapel a určitě bych se jich hodně hodilo na Kubafest. Ale máme přeci jenom omezené možnosti. A myslím si, že Kuba O. to i tak točí dobře.
Pojďme nyní k partě, která se na Kubafestu podílí a určitě zaslouží velký dík. Kolik lidí se třeba přibližně na celé akci podílí a co vše má tahle parta na starost?
Já to beru tak, že se na tom podílí všichni, co tvoří to víkendové společenství, ať už hrají, zvučí, uklízí, zařizují, fotí, čepují pivo nebo se jen baví. Každý svým dílem přispívá ke zdaru akce. Ale samozřejmě je tady takový užší okruh lidí, kteří mají předem dané role a úkoly, kubafestovský štáb, někdy ne zcela diferencovaná a proměnlivá parta nějakých zhruba dvaceti lidí, kteří mají za úkol vytvořit podmínky pro to, aby se vše povedlo. Tohle zahrnuje vše od zajištění prostoru, povolení, výběru kapel, propagace, vybudování zázemí, baru a zajištění jeho provozu, následného úklidu. Kuba Hajas to zdárně řídí, takže tohle asi vyčerpávajícím způsobem zodpoví on.
Kuba H: Je to něco kolem 25 lidí, kteří pomáhají. Někdo víc někdo míň, někdo tamto, jiný tamto. Je to myšleno od plánování, stavění, provozování až po uklízení. Tito lidí mají moje velké díky, protože bez nich by nebylo možné provozovat Kubafest tak, jak jej známe dnes.
A kolik práce znamená festival pro vás dva, hlavní tahouny? Určitě se tím musíte zabývat průběžně celý rok.
Kuba O: Já se zabývám čistě tou dramaturgickou stránkou, ostatní mi v tomhle důvěřují, já zas věřím jim, že ty věci technického, logistického, manažerského rázu zvládnou. Řízení, plánování a rozdělování úkolů je na Kubovi Hajasovi. Ten tohle zvládá skvěle a práce s tím má nejspíš hodně. Pro mě je to celkem zábavné, poslouchám desky, čtu články, chodím po koncertech, určitě bych to dělal, i když by žádný Kubafest nebyl. Nejnáročnější je z těch vytipovaných kapel sestavit tu konečnou nominaci. Dobrých kapel je spousta a prostor není neomezený, takže občas je to opravdu těžké dumání a vážení všech různých pro a proti. Tohle je pro mě vždycky nejtěžší a zabývám se tím průběžně a vlastně skoro neustále.
Kuba H: Co na to říct. Je to hodně lítání, řešení, kompromisování. Každý festival se začíná řešit následující den po skončení předchozího.
Vím, že Kubafestem se teď zabývá Občanské sdružení BRAK, které dělá i jiné akce. Můžete ho nějak blíže představit?
Kuba O: Občanské sdružení BrAK – Bruntálská alternativní kultura vzniklo na základě té kulturní vyprahlosti na Bruntálsku s cílem to všechno a nejlépe celý svět změnit k lepšímu. Po čase samozřejmě přišel střet s realitou, pracovní, rodinné a jiné povinnosti a příležitosti, takže toho času, odhodlání a sil není tolik. Zjistili jsme, že svět teda asi nezměníme, ale tady u nás jsme myslím toho zvládli celkem dost a další lidi inspirovali a ovlivnili, ať už přímo či nepřímo. Takže Bruntál sice není žádná kulturní metropole, ale ve srovnání se situací před pár lety je vidět velký pokrok, objevili se tu noví lidi, kteří se třeba zaměřují na jiné žánry, ale jsou aktivní a něco se děje. Pro mě BrAK a jeho aktivity už není boj, ale smysluplná zábava a ušlechtilý koníček, ale Kubafestu se nevzdáme. A sem tam nějakou menší akcičku pro spřátelené kapely nebo kandidáty na účast na Kubafestu určitě budeme pořád dělat.
Kuba H: BrAK je takové nenápadné sdružení lidí z Bruntálska aby pomohl začlenit alternativní scénu v místě, kde nám je to nejbližší. Díky BrAKu se tomu všemu mohl dát takový formálnější kabát a začít žádat o granty a sponzorské dary. Už se podařilo navázat spolupráci s městem a jednou firmou a do budoucna toho bude třeba i víc.
A pojďme se nyní vrátit zase k samotnému festivalu. Když se za všemi dosavadními ročníky ohlédnete zpětně, které věci vás při organizaci, či průběhu, festivalu, postupem let nejvíce překvapily, a to jak příjemně, tak i v nepříjemné rovině. Jaké věci jste prostě vůbec nečekali?
Kuba O:Rozhodně jsem nečekal, že budu kvůli Kubafestu dělat nějaké rozhovory. (vždyť vám to slibuji už více jak rok-pozn. autora:-) ) Nebo že na něj začnou jezdit lidi z Prahy, Liberce, Českých Budějovic a že těch přespolních návštěvníků bude nakonec většina. Když se to tak vezme, tak na úplném začátku jsme vlastně nečekali vůbec nic, takže to beru jako jedno velké překvapení. Že se prostě dá udělat fungující festival na “zelené louce“ bez velkých peněz a zkušeností a není to nic nemožného. Stačí jenom chtít.
Kuba H: Nejpříjemnější překvapení vždycky přichází od návštěvníků. Hrozně se mi líbí jak někteří pomáhají jen tak, jen aby se něco udělalo a mají z toho radost, že můžou udělat něco, co bude pro všechny. Nejméně příjemné chvíle vždycky dokážou připravit tzv. autority (úřady). Laxní přístup a zbytečná byrokracie ale asi v dnešní době to nejde jinak, bohužel.
A jdeme do finále a jako většinou se mnou… Můžete teď oba vyjmenovat své nejoblíbenější kapely, labely ale i jiné umělce, které nejraději posloucháte, čtete, koukáte na ně….? A ve vašem případě i jedna speciální. Které jiné hudební festivaly máte rádi a navštěvujete vy sami?
Kuba O: Svoje nejoblíbenější kapely zvu na Kubafest, takže stačí se kouknout, kdo tam za ty roky hrál. Jinak mám myslím docela široký záběr od vážné hudby přes jazz, folk až k noise a extrémnímu HC. Nashromáždil jsem tolik muziky, že už teď je mi jasné, že to nikdy v životě pořádně nenaposlouchám.
Začínám nostalgicky vzpomínat na doby, kdy nebyly vypalovačky, natož internet, mezi kamarády kolovalo pár kazet a když někdo dotáhl něco nového, hned si to všichni nahráli a všichni to znali. Právě díky rodině Hajasových, která v 80. letech emigrovala do USA, aby se vrátili v letech 90. s obrovskou sbírkou hudby, se mezi nás do Bruntálu dostala téměř kompletní diskografie The Residents, Franka Zappy nebo Captaina Beefhearta, na tomhle a českém androši a alternativě jsme vyrůstali a dost nás to formovalo. Pak už se to začalo tříbit , u mě přibyla Diamanda Galás, Einstürzende Neubauten, šílenosti, co na Vltavě pouštěl Zdeněk Slabý v pořadu Svět jiné hudby, krautrock, freejazz, noiserock, HC punk, postrock, postmetal, sludge atd. Obzvláštní slabost mám pro japonskou hudbu – Ruins, Boris, Envy, Kulara, Gauze, Acid Mother Temple, Losalios, OOIOO, Melt Banana a spousta dalších, Japonci prostě nemůžou zklamat. V současnosti jsou dostupná taková kvanta muziky, až začínám propadat zoufalství a oprášil jsem gramofon a ze všeho nejvíc teď projíždím svou sbírku jazzových desek.
Co se týče literatury a filmů, tak je to u mě taky celkem pestré - zmíním alespoň Gabriela Garcíu Marqueze a jihoamerické autory obecně, Kurta Vonneguta, Cormacka Mc Carthyho, Hermanna Hesseho, E.T.A. Hoffmanna, Gustava Meyrinka, mám rád taky SF a fantasy, drsnou školu – Raymonda Chandlera nebo Dashiela Hammeta. Z filmů opět Asie, hlavně Takeshi Kitano – jeho Kikujiro je podle mě film filmů, dále třeba Tim Burton, Jan Švankmajer, klasikové – Fellinni, Tarkovskij, ale taky třeba comicsové adaptace.
Jak už jsem říkal, vůbec nejezdím na masové hudební festivaly, mám rád menší akce v podobném duchu jako Kubafest, za všechny musím uvézt Oakfest a Krákor, tyhle skvělé festiválky se snažím nevynechávat a doporučuji všem.
Kuba H: Rád poslouchám to, co je dobré, tedy pro mé uši. Zaměřuji se spíše na zahraniční kapely, protože angličtina v hudbě je mi asi nejbližší, tím ale nechci říct, že v ČR nejsou dobré kapely. Ale to co mě nejvíce bere, je asi King Crimson. Knížka, která mě nejvíce zaujala je asi Zámek od Franze Kafky, momentálně ale moc času na čtení nemám. Co se týče jiných festivalů, tak jsem na žádném ještě nebyl ale vzhledem k tomu, že opouštím Bruntálský kraj, tak se snad nějaký ten čas najde abych rozšířil své obzory. Kubafest už nebude v moji režii a proto bych chtěl popřát Kubovi, Vlastíkovi a Marovi hodně štěstí při letošní akci. Tito 3 pánové jsou teď tahouni celé věci a doufám, že ten zápal jim vydrží a že překonají veškeré překážky, které se jim postaví do cesty. Ještě bych chtěl vzkázat některým lidem na Bruntálsku, “nebojte, žába z pramene sesedla a teď už to bude jen lepší!“.
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
