chyba/2@/mnt/data/webhosting/ftp/musiczone/www.musiczone.cz/lib/musiczone.php:16 : opendir(./advertising) [function.opendir]: failed to open dir: No such file or directory MusicZone | rozhovor Ememvoodoopőka - Jsme zábavná, taneční a maximálně svobodná a otevřená kapela (09. 12. 2005, 12:00)

MusicZone | rozhovor Ememvoodoopőka - Jsme zábavná, taneční a maximálně svobodná a otevřená kapela (09. 12. 2005, 12:00)

ROZHOVOR

Richard Kutěj (09. 12. 2005, 12:00) Ememvoodoopőka - Jsme zábavná, taneční a maximálně svobodná a otevřená kapela

EmemvoodoopőkaEmemvoodoopőka, jedna z nejosobitějších domácích kapel, vydala před několika dny svou novou desku "Dort jak brus" na labelu Silver Rocket. S frontmanem kapely Bourkem jsme si povídali nejen o mrtvých koťatech, discopunku, osobitém jazyku kapely a právě nové desce.

Vy jste někdy v době před vydáním "Dort jak brus" povídali, že hrajete discopunk. Já na desce sice oba směry trošičku cítím, tedy spíše ten punk, ale celé to mělo být spíše jako nadsázka, že jo?

Ne tak docela. Jestli chápeš punk jako svobodu v tom, co děláš, a disco jako taneční hudbu, tak podle mě splňujeme oboje. Pro lidi na koncertech je to asi často těžký přijmout, protože je to jakoby něco co se k rocku nehodí, ale já mám vždycky strašnou radost, když to někomu dojde a tancuje. Jsme myslim zábavná, taneční a maximálně svobodná a otevřená kapela.

A co by jsi tedy řekl úplně neznalému člověku, kdyby se vás vážně zeptal, jak vlastně Ememvoodoopőka zní?

Tohle je vždycky strašně těžký. Na to neumim odpovědět. Podle mě to nezní jako nic jinýho, ale možná si fandim.

Pojďme trošku jinam. Vy jste si vždycky libovali v trošku netradičních slovních spojeních, což je patrné už z názvu kapely. Vím, že teď nebudu vůbec originální a ptalo se vás na to už asi 100 lidí přede mnou, ale... Mohl by jsi nám tedy ještě jednou říct, jak tenhle podivnej název Ememvoodoopőka vznikl a zda má i nějaký význam?

Hlavní vtip toho názvu je, že neni zavádějící - že v tobě nevyvolá žádný předsudky. Ale jestli to chceš (chcete) fakt vědět, tak to přiblížím. Je to taková slovní hříčka v estonštině a vymyslela jí jedna holka, kterou jsem potkal na trajektu do Švédska. Víc ale neprozradim, ztratilo by to kouzlo.

Teď zase zpátky k desce, protože ta je teď pro kapelu asi nejdůležitější. Vy jste se několik měsíců před jejím vydáním museli například vypořádat s hledáním nového bubeníka. Mělo třeba na váš současný zvuk vliv i tohle?

Na náš zvuk maj vliv naprostý maličkosti, tim spíš něco tak zásadního. Mladoň nás opustil docela nečekaně a za dost zvláštních okolností tři měsíce před tím, než jsme měli jít do studia. Vzali jsme Pavlika, se kterym jsme už před tím hráli kdysi v kapelách Hurikáni a All Stars a strašně jsme se zatvrdili a začali neuvěřitelně makat. To nahrávání bylo jako taková terapie z toho nepříjemnýho rozchodu s Mladoněm, upnuli jsme se na to, za dva měsíce jsme půlku tý desky napsali... Strašně nás to stmelilo, s Pavlikem to funguje moc dobře.

EmemvoodoopőkaVím, že celá deska pak vznikala v průběhu několika měsíců. Bylo to těžké? A myslíš, že by se vám třeba dělalo lépe, kdyby jste třeba měli tu možnost mít někde na 2 týdny studio, tam se prostě zavřít a makat jen a jen na desce? Nebo vám spíše vyhovuje ten model delší časové osy? Při ní se zase přeci jen můžete k některým věcem znovu vrátit, poslechnout si je z odstupu...

To nebyl ani tak náš záměr, jako spíš shoda okolností - Ondřej Ježek měl málo času a hodně práce. Ta dlouhá doba měla za následek hlavně to, že během půl roku jsme měli o tom, jak by ta deska měla znít, tisíckrát jinou představu, takže kdyby se to udělalo během čtrnácti dnů v kuse, znělo by to jinak. Je to jinej způsob práce a má svoje pro a proti.

No ale těžký to bylo hodně. Těžký a bolestný. Já jsem si ke spoustě těch věcí hledal dlouho cestu, vytvářel si k nim vztah, bylo to fakt zvláštní. Dlouho si to sedalo, ten čas tomu určitě prospěl, kromě asi dvou věcí udělal Ondřej od každý několik verzí, než se našla ta pravá.

No, na odlehčení by teď možná nebyla špatná nějaká "veselá" či nezapomenutelná historka z těhle natáčecích chvil...

No ani nevim. Akorát snad že Ondřej prodal jeden byt a koupil druhej a ještě se zvlád vystěhovat a částečně nastěhovat do novýho. Hlavně to piáno bylo hustý, čtyři patra dolu, čtyři nahoru, ale to řikám všude…

Krom muziky mne na Ememvoodoopőka už dlouhou dobu baví i docela originální a vtipný i sympaticky machrovský :-) texty. Bourku, pokud se nemýlím, píšeš je většinou ty sám. Můžeš nějak blíž říci, co tě při jejich psaní inspiruje, co chceš jimi lidem říct? Přijde mi, že k hodně z nich přistupuješ docela řekněme punkově, tedy že tě baví spíše zpívat o konkrétních a jasných věcech ("UK" např.), jindy je tam i jako by trošku abstrakce, ale pod ní jsou zašifrovaný zase nějaký příběhy.

Jsou to všechno příběhy, jenom víc nebo míň očesaný. Přišel jsem na to, že to je nejlepší způsob, jak psát, aby to někoho co nejlíp oslovilo. Ty moje příběhy, nebo situace, který si snažim pro sebe nějak popsat, pojmenovat, vyřešit, jsou zbavený kontextu, takže se nemáš čeho chytit a promítněš si do toho něco svýho a pak to začíná fungovat. Je celkem jedno, co chci říct. Skutečný významy těch textů jsou často hodně bizarní a je možná lepší je nerozmazávat, he he.

EmemvoodoopőkaJá bych u textů z "Dort jak brus" ještě přeci jen zůstal. Už jen proto, že zpíváte česky, takže tady jim bude rozumět úplně každý. V písni "Houby" zpíváš o tom, že tě příliš nezajímá navazovat nějakou bližší spolupráci s ostatními kapelami (výměnné koncerty atd.), ale držíš a vaříš jen "pro svý lidi" - předpokládám myšlenku Silver Rocket klanu. Není to ale trošku škoda? Vždyť právě na téhle vzájemné pomoci, setkávání se a těchto věcech celá D.I.Y., nebo řekněme nezávislá scéna, stojí.

To chápeš ale úplně špatně. Celá ta věc je o tom, že nesnášim takovej ten vypočítavej přístup - dneska pomůžeme my vám, zejtra zase třeba vy nám, Homolkovi. Já nechci žádnej vděk nebo protislužby. Když někomu nějak pomáhám, tak je to proto, že tomu věřim a líbí se mi to a že chci pro ty lidi něco udělat. Nestojim o to, aby mi byl někdo zavázanej, ale na druhou stranu nikdo nemůže čekat, že podpořim kdejakou blbost.

A ty moji lidi - to jsou v tomhle případě všichni, který jsou mi sympatický svejma postojema.

"Cajk" mi zase přijde takovej trošku smutnej... Je to o nějakým tom vztahu na jednu noc? "Ráno v deset sotva vstanu konec je sotva v nedohlednu úkol sem splnil, napouštím vanu nezapomenu." Nebo je to popis vztahu, který trvá už dlouho a lidi z toho občas mívají pocit, že by to chtěli posunout někam dál, ale nějak to nejde?

Je to taková krátká lovestory s kriminální zápletkou, Vořech tam zpívá mrtvý dvojče. Víc se k tomu snad ani nedá říct. I když - včera jsem si koupil komiks kapitána Klosse a tam je příběh Setkání s Ingrid, kterej je hodně podobnej.

A "Signál", v tom je zakódovaná jako by nějaká erotika?

No jo. Pokaždý když masturbuješ, tak bůh zabije koťátko, to je přece starý.

No, a moc se mi líbí ještě "Kuci", pro tu nadsázku a pohodu...

Tam neni ani moc žádná nadsázka. To je přesně o tom, jak uvažujou lidi, co píšou reporty z koncertů (nejlíp je to vidět na reportech z festivalů) do hudebních časáků. V Bengu to bylo krásný, he he. A nejenom ty reporty, recenze taky. Největší hodnota je tady evidentně standardní výkon, že ta kapela hraje to, co se od ní čeká a hlavně že se ty novináři znaj s těma kapelama. Je to hrozně komický, tady nikdo z těch jakože "rockovejch" novinářů (teda až na pár výjimek) nepíše zajímavě a už vůbec ne k věci. Přijde mi, že jim jde hlavně o to, aby je bylo s těma kapelama vidět, že se jako znaj a pak prostě tak nějak vošudlaj ten článek jak podle šablony. Ta hudba je nezajímá, je to prostě "pohodová muzika".

Mě to jako nijak netrápí a ani nepohoršuje, dělám si z nich v tom textu akorát srandu, za víc to nestojí.

Probrali jsme texty, tak by se asi slušelo říct i to, kdo má v Ememvoodoopőka vlastně má největší podíl na muzice, a jak vaše songy vznikají...

Já myslim, že vznikají normálně. Podíl máme různej, ale všichni si do toho navzájem kecáme. Myslim, že je to kolektivní autorství docela znát, těch čtrnáct věcí má stejnej rukopis. Prostě někoho něco napadne, začne se to hrát a pak se to tak nějak obrušuje, ty věci se postupem času mění, předělávaj, vylepšujou. Třeba dost věcí z týhle desky hrajeme na koncertech už trochu jinak, žije si to svym životem, je to zábava.

Já teď odbočím do vaší dávné historie. Vy jste kapela z Kostelce nad Černými lesy, tedy víceméně z venkova. Tyhle lokální scény jsou většinou známy tím, že tam dříve v nezávislé kultuře vznikaly spíše řekněme stylově a ideově zařaditelné kapely, tedy třeba metal, punk, hard core, androš. Vy to ale celou dobu hrajete tak nějak noise popově po svým. Jak jste se vlastně k téhle hudbě dostali a jak jste se dostávali třeba i k deskám kapel, které vás pak ovlivnily a naznačily cestu?

My jsme si vždycky dělali, co jsme chtěli, bylo nám fuk, co je to za styl, byli jsme otevřený všemu a zkoušely různý věci. K muzice jsme měli samozřejmě omezenej přístup, ale sháněli jsme co se dalo - kámoši, půjčovny. Jenže my jsme stejně vždycky poslouchali jiný věci a takový ty kapely, co jsou v Emems nejvíc slyšet, to jsme vlastně poznávali až zpětně. A i teďka posloucháme věci spíš mimo a ještě navíc každej jiný - to tě ovlivní víc než stylově spřízněný záležitosti.

A jak jste se s tím rvali? Neznámá kapela z venkova, navíc bez možnosti někam "patřit" :-)... Jak jste si třeba zařizovali koncerty a co vás drželo u toho, že jste pořád zůstávali krajně nezávislí, dělali si vlastní desky a všechny tyhle věci okolo?

My jsme se s tim právě nikdy moc nervali. Když jsme potřebovali koncert, udělali jsme ho, když scházela předkapela, založili jsme jí. Když jsme si chtěli udělat desku, tak jsme se naučili nahrávat na koleně, to samý s webem. Samozřejmě na některý věci zdaleka nestačíme a ani už nemáme ten čas se o to pokoušet, takže točíme s Ondřejem. Ale bavili jsme se s Vořechem asi před měsícem, že bychom zas mohli zkusit něco nahrát sami...

Ememvoodoopőka Co jsem si taky všiml, tak v Kostelci funguje docela aktivní klubík Barák, kde se občas konají fakt zajímavé akce. Na tom se Ememvoodoopőka taky nějak podílí, nebo podíleli?

Jo, dělávali jsme tam koncerty, ale už to nemá vejšku. Bejval to výbornej klub, ale dneska už tam chodim málokdy. Rozhodně už nemá cenu tam dělat třeba kapely z venku, protože to v Kostelci nikoho nezajímá a než vojebat kapelu na prachách a eště na tom projet, tak je lepší pro ně sehnat něco jinýho. Mám lidi z Baráku pořád rád, ale nějak nerozumim tomu, kam se to ubírá.

Pak jste se po letech navzájem oblíbili s labelem Silver Rocket. Jak došlo k tomuhle vzájemnému okouzlení? A myslíte, že to na další vývoj Ememvoodoopőka mělo a má velký vliv?

Adam Nenadal o tom vždycky mluví jako o nevyhnutelnym protnutí. Co si tak vzpomínám, tak k osobnímu kontaktu došlo prostřednictvím Ondřeje Ježka, se kterym jsme si padli do oka za dost obskurních okolností a u kterýho jsem poprvý mluvil s Adamem. Jinak jsme samozřejmě SR kapely sledovali, protože to bylo na český scéně něco novýho. Jak pak došlo k tomu vyloženě okouzlení ze strany SR, to už asi nikdo neví.

Ovlivňuje se to navzájem, to je asi pochopitelný. Pro Emems je ze strany SR důležitá hlavně důvěra a, jak se řiká, to porozumění, he he.

Bourku, ty jsi se postupem času stal jedním z lidí, kteří se na dění labelu Silver Rocket přímo podílejí. Co tě nejvíce baví na tomhle? Vždyť Silver Rocket už nejsou jen desky, ale i zařizování koncertů. A dáváš to časově? Vždyť krom toho hraješ ve svý kapele, pracuješ. Máš tedy třeba ještě i čas na nějaký soukromý život, občas pořádně zakalit a tyhle věci?

Jasně. Ale Silver Rocket je velká zábava, navíc je to parta lidí, která si (když už k něčemu dojde) dokáže hodně dobře rozdělit práci a ještě efektivnějc jí udělat. Ale je to hlavně rodina, takže soukromej život, občas pořádně zakalit a tyhle věci, stejně jako desky a koncerty, to jde ruku v ruce. Ono to neni jenom těch pár krásnejch blbců z ÚV SRR, ale všichni ze všech SR kapel a další lidi okolo. Je to syndikát.

A nejvíc mě na tom baví, že jsme schopný realizovat a dotáhnout i úplně šílený nápady, ať už je to Summer Saga nebo bleší trh.

Už x let se tedy motáte ve víceméně undergoundovém prostředí. Já se vás ale zeptám na něco, za co mi kdysi Job z L'Point v jednom starém rozhovoru tak trošku vyhuboval :-). Já si ale pokoj nedám. Muzika Ememvoodoopőka je v dobrém slova smyslu myslím docela přitažlivá a poslouchatelná i pro takového toho "běžného posluchače". Co kdyby vás jednou třeba někde po koncertě navštívil maník z nějakého velkého labelu a ... TV, magazíny?

My jsme Silver Rocket kapela a budeme vždycky Silver Rocket kapela. Kdyby ta deska měla mít ňákej úspěch, tak bude vydělávat peníze na další Silver Rocket releasy a tak to má bejt.

Tak zpět na zem, že jo. Parádní věc, kterou vám musím pochválit je váš fakt vykucenej web se spoustou vychytávek, jako třeba "vtipnej" a tak dále. Jak tenhle web vznikl a kdo se na něm podílí a udržuje jej?

Ten původní nápad byl jednoduchej. Místo běžnýho dotazníkovýho webu, že ten hraje na tohle a budeme hrát támhle, jsem měl představu takovýho jako mikroprostoru, kterej ti svym humorem a celkovym vyzněnim navodí představu, co jsme vlastně zač. Jako když pozoruješ člověka v jeho přirozenym prostředí.

Celý je to založený tak, že je to relativně jednoduchý udržovat, ale i tak to zanedbáváme. Já to většinou všechno kreslim a píšu ty jednoduchý věci, to složitý programování dělá Tom z Cattle Show. Jinak nejvíc populární je asi Vtipnej - to když jsem vymyslel, tak jsem se smál na ulici nahlas jak blázen. Nejlepší na tom je, že lidi fakt vybíraj ty naše herce a komiky ke svejm vtipům tak, aby to sedělo.

Asi by taky nešlo nezmínit vaši mimohudební vášeň, fotbal. Kolik z vás vlastně fotbal aktivně hraje a jak moc je pro vás tenhle sport důležitý?

To má několik rovin. Zbytek kapely, kromě mě, hraje za Dobré Pole B, ale zajímáme se o to taky teoreticky, hlavně Placka s Pávou - to jsou úplný encyklopedie. Já osobně mám fotbal rád jednak proto, že je to (když to řeknu blbě) strašně sociální sport, může ho hrát fakt každej a nepotřebuješ na to žádný drahý vybavení, a na druhou stranu mě baví taková ta srandovní část - různý komentátorský klišé, rozhovory s hráčema nebo řeči, co vedou chlapi v Kostelci na stadiónu. Fotbal je v nejlepšim slova smyslu lidovej, včetně toho, že se z hráčů stávaj přirozený idoly a to mi příde moc dobrý.

Myslíte, že je to náhoda, že sport je vůbec pro celý label Silver Rocket vlastně docela důležitý? Basketbalisti, fotbalisti?

Myslim, že je důležitý, že to jsou týmový sporty, to je pak třeba podobný jako mít kapelu nebo dělat label. Ale nedával bych tomu váhu, takhle by ses moh zabejvat x dalšíma věcma, který jsou pro SR "svatý".

Co taky vím Bourku, ty máš nějaké docela friendly kontakty s muzikanty (a muzikantkami) v magickém městě Berlín. K tomu ses dostal jak? A jezdíš tam často? Jakej tam je třeba klubovej a noční život? Ovlivnily tě třeba i nějak tyto zkušenosti?

No, já chodim s takovou jednou šikovnou holkou z Berlína, takže tim ti odpovídám na první dvě otázky. Berlín je normální velkoměsto se všim, co k tomu patří, má ale jednu velkou výhodu - je tam vzhledem k rozloze relativně málo lidí, takže to působí hrozně uvolněně. Já jsem to město pořádně začal vnímat až když jsem si uvědomil, že prostě nejde jít na každej skvělej koncert, kterej tam je, a koupit si každou skvělou desku, na kterou narazim v obchodě, to se prostě nedá. Teprve když přestaneš mít pocit, že nesmíš o nic přijít, a začneš tam normálně fungovat, tak to začne bejt zajímavý a můžeš vnímat tu zvláštní atmosféru.

Jinak na Berlíně mi příde zajímavý to, že tam nikdo na nic nechodí, protože je tam toho moc. Na slavný věci se chodí, to je jasný, ale když jsme tam hráli s Emems, tak dorazilo asi 50 lidí a bylo to obrovský překvapení, že se jich sešlo tolik.

No a Ememvoodoopőka a Evropa celkově? Přemýšleli jste třeba nad nějakým větším euro tour, jako to jednou za čas dělají třeba kapely kolem Freedimension, nebo těmto věcem necháváte volný průběh? A bude mít třeba "Dort jak brus" nějaké distro i mimo republiku?

V podstatě tomu necháváme volnej průběh, nejsme v současný době schopný vyrazit na delší dobu, i když by to asi bylo potřeba. Ta distribuce je taky otevřená - samozřejmě to už jde skrz Tamizdat, Silver Rocket věci prodává X-míst a loni sem sám prodal celkem dost vinylů v Berlíně do ňákejch record shopů, takže tohle zkusim zase. Ale to je spíš takovej sport.

No, asi budem pomalu končit, takže položím mé dvě tradiční závěrečné. Můžeš tady teď vyjmenovat oblíbené, milované a inspirující kapely, labely, osobnosti, umělce?

Tak top ten 6. prosince 2005: Ted Leo, Talking Heads, The Flesh, Yellow Press, A Spoon Called Phranc, Drive-by Truckers, Lyssa, Doomriders, Goldie Lookin Chain a The Clash.

Je něco, na co jsem se nezeptal a při tom by bylo důležitý říct?

Chtěl bych poděkovat všem, bez kterejch by to nešlo. Je jich mnohem víc než těch, bez kterejch se rádi obejdeme a to je moc fajn.

Dík za rozhovor

Já dík.

Za fotky děkujeme Zzabakovi.

Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.

Diskuzní fórum

bridal dresses 2013 (13. 04. 2013, 17:18) black prom dresses

I always like to read on these topics and one of the best thing is this

http://www.banddress.com/

skořepa (24. 12. 2005, 10:49) Mě ten rozhovor bavil.

Takových interview víc a častěji!!!

chlupatej chlap (20. 12. 2005, 20:35) recht

Vo tom žádná!

T. (12. 12. 2005, 17:01) :-)

No jestli to připadne nudný někomu, kdo se zajímá o tak ultrasračkovitou kapelu, jakou jsou Bon Jovi, pak je to v pořádku, že mu to připadne nudný... Jiná liga, jinej sport.

ci5 (12. 12. 2005, 13:26) krásný

a vod srce !

Tomáš Vávra (11. 12. 2005, 14:29) překvapení

je to dlouhý, ale překvapivě dobrý. nikdy jsem je nemusel, ale teď mě docela začali zajímat.

nw (11. 12. 2005, 13:17)  

mimochodem - co říkáte na nový bon jovi?

nw (11. 12. 2005, 10:32)  

nudnej rozhovor..ani mě to neláká dočíst celý

ve dnech pracovního klidu (11. 12. 2005, 07:45) :-)

To bezesporu. Ale i tak je to fajn povídání. A co víc - už třetí rozhovor s nima během krátký doby, a z každýho jsem se dozvěděl něco jiného - to taky o něčem svědčí, že nemelou furt o tom samém...

mladý muž (10. 12. 2005, 23:27) !!!

...slovní hříčka v estonštině vede...!

blackangel (10. 12. 2005, 21:27) dlouhý povidání vo hovně, dík

nevyplnim

Simon (10. 12. 2005, 20:58) má pravdu

novináři jsou blbci. Špulák za všechny.

starej jarka (09. 12. 2005, 20:24) dobrý?

docela jo

Novinky e-mailem

INZERCE

Polí pět

INZERCE

  • spotřebitelský rozhodce
  • Rozhodčí řízení (též arbitráž) je profesionální řešení sporů, které je: rychlé, levné, snadno vymahatelné, neformální a jednoinstantnční.