Jednou z nejpříjemnějších zpráv letošního jara byla jistě pro mnohé hudební fanoušky informace, že se na scénu vrací kapela Boo. Alternativně-bigbítová sestava tvořená zejména muzikanty kolem takzvané "Dunajské delty" několik let spala. Nyní je opět zpět - s novými písněmi, pozměněným soundem a s novou sestavou. O současnosti Boo hovoří v následujícím rozhovoru dva zakládající členové kapely - Josef Ostřanský a Christoph Pajer.
Začněme tím základním - kapela Boo se dala opět dohromady. Jak dlouho vlastně spala a co bylo hlavním důvodem nebo impulsem k jejímu probuzení?
Josef: V roce 2002 jsem po 18 letech opustil profesionální hudební dráhu. Potřeboval jsem si odpočinout jak od hudby, tak od maloměstského českého hospodského žvanění a stěžování si na vše, politikou počínaje a rodinou konče. Hledal jsem změnu a nové životní zážitky. To vše se mi splnilo tím, že jsem odjel na severní Kavkaz, kde jsem pracoval pro Charitu Česká republika na pozici finančního manažera a posléze vedoucího pobočky. V té době jsme realizovali projekty v Ingušsku a Čečensku, zaměřené na pomoc běžencům. Hraní s Boo se nejprve zredukovalo a posléze uspalo. Záměrně jsem použil slovo uspalo, protože jsme všichni počítali s tím, že po mém návratu budeme pokračovat.
V minulé části vaší historie hrála důležitou roli i cellistka Andrea. Nyní už v Boo není. Hodně fanoušků se asi bude ptát proč? A byla v době znovuobnovení kapely snaha s Andreou znovu hrát nebo bylo od počátku jasné, že to bude bez ní?
Josef: Můj pobyt na severním Kavkaze se protáhl z půl roku na téměř pět let. Andrea se mezitím přestěhovala do Francie, provdala a narodilo se jí dítě. Myslím, že je logické, že Andrea už v dnešní podobě Boo nefiguruje. Nejprve jsme přemýšleli, jak její místo nahradit a nakonec jsme místo pracného shánění nového hudebníka zvolili formu tria.
Christoph: Po odchodu Andrey jsem chtěl změnit zvuk kapely a přišlo mi dobrý zkusit hrát ve třech. Přearanžovali jsme staré písničky pro zredukované obsazení a tím program dostal nový, pro mne možná ještě zajímavější tvar.
Další změna je na postu bubeníka, kdy Pavla Koudelku nahradil Renda Basche. Proč k tomu došlo a jak jste narazili na nového bubeníka?
Josef: Naše původní představa byla samozřejmě taková, že budeme hrát s Pavlem. Pavel je velmi aktivní a během posledních let se zapojil do několika hudebních projektů. Momentálně je plně vytížen v kapele Mňága a Žďorp a na jiné hudební aktivity mu již nezbývá čas. No a na otázku jak jsme narazili na Rendu ti odpoví Christoph.
Christoph: Byli jsme s mojí ženou v Sokolově navštívit rodinu a večer nás kamarád zval na koncert v Chodově. Tam hrála kapela Negero. Strašně se mi líbil jejich koncert, hlavně ale styl hraní bubeníka. V té době jsme právě bubeníka intenzivně hledali i my pro Boo, tak jsem ho po koncertě oslovil, vyměnili jsme si kontakty a pak jsem mu poslal nějaký nový písničky, který jsme připravili s Josefem. Asi se mu to líbilo, protože od té doby hraje s námi...
Hudba Boo byla vždy potemnělá a zadumaná, měla ale i své řekneme nervní a hlasitější okamžiky. Vaše nové songy na MySpace profilu jsou ale oné nervnosti zbavené. Alespoň tedy není tak výrazná jako dříve. Hrajete teď více klidně, zadumaně, skoro až s jemnou jazzovou příchutí. Zní to dobře, ale je to i posun jinam. Jak k tomu došlo a znamená to, že zvuk nových Boo bude nyní takto poklidnější a zadumanější pořád?
Josef: Myslím, že nové písně jsou přirozeným vývojem. Vznikaly postupně a měli jsme na ně více času. Tím, že se teď dostáváme do časového presu s dokončením celého programu se můžeš těšit i na větší nerváky.
Na MySpace avizujete také letošní vydání nové desky. Je už nahraná? Jestli ano, kde a jak jste ji nahrávali a kdy a u koho vyjde?
Josef: Tak to jsem asi taky částečně odpověděl. Desku chceme vydat na podzim a s vydavateli koketujeme.
Jaký je vlastně tvůrčí proces Boo? Jde o práci celé kapely nebo o nápady jednotlivců, které pak třeba při jamu ve zkušebně doděláte?
Josef: Trochu jsme změnili systém zkoušení. Dříve jsme se pravidelně scházeli ve zkušebně jako většina kapel a společně tvořili. Často se ale stává, že muzikanti na sebe po chvíli koukají a čekají, co z toho druhého vypadne a ono nic. Teď volíme metodu více efektivní. Já přicházím za Christophem se základním motivem nebo předpřipravenou písní. On k tomu přidává svou partituru. Tento dvourozměrný nákres posíláme Rendovi, který vytvoří 3D rozměr. Pak přichází zásadní okamžik, kdy Christoph v teď už trojrozměrném prostoru musí najít zprávu - text a tím otevírá časovou linku. No a pak už to společně zalogujeme a máme hit. Je to jednoduché a návod najdeš v každé alchymistické příručce.
A co texty? Předpokládám, že je dělá a vybírá asi hlavně Christoph. Musím se přiznat, že jsem hodně mizerný angličtinář, tak se chci zeptat.. o čem Boo zpívají?
Christoph: Napsat texty je pro mne vždy to nejtěžší, kvůli tomu to nechávám pořád až na konec. Snažím se, chytat atmosféru písně a najít slova, která tuto atmosféru podporují. Texty jsou o lenosti, o mracích a trablech, o dešti nebo o cestování. Vnímám je spíš jako součást hudby, ne jako samostatné "poetické" dílo.
Letos vás fanoušci uvidí na několika koncertech a festivalech. Jaké máte plány dál? Můžeme čekat, že Boo pojedou i do budoucna jako řekněme "regulérní" kapela, nebo máte v plánu dělat projekt, který jste teď obnovili a pak ho třeba zase na čas uložíte ke spánku?
Josef: Rozhodně chceme hrát, spánku už bylo dost. Těšíme se na hraní s novým bubeníkem Rendou a na nové i staronové posluchače.
Taky. Dosud domluvené koncerty jsou všechny v Česku. Boo ale přeci v minulosti úspěšně vyjížděli také do zahraničí. Je něco takového v plánu i nyní?
Josef: Pokládáme se za českou kapelu i když já jsem z Moravy, Christoph je Rakušan a Renda pomalu z Bavorska (cha, cha). Proto jedeme nejprve nasytit tuzemský a posléze zahraniční trh.
První koncert obnovených Boo má mít slavnostní příchuť a bude se konat ve čtvrtek 12.června v pražské Akropoli. Můžete už nyní prozradit, čím bude jiný? Budou nějací speciální hosté nebo třeba sety s bývalými členy?
Josef: Hosté určitě budou a sety s bývalými členy se mi jako nápad taky líbí. S Pavlem Koudelkou, když se zadaří, hrajeme badminton. Zatím mne vždy (dvakrát) porazil. Tak uvidíme.
Pánové Ostřanský a Pajer jsou známí svou nesmírně košatou hudební prací. Co jste hudebně dělali, když Boo spali? A máte nějaké další kapely nebo spolupráce rozjeté i nyní, nebo je třeba něco ve fázi vzniku do budoucna?
Josef: Co jsem dělal když Boo spalo jsem už naznačil na začátku, toto téma by dalo na samostatný rozhovor. Teď se hlavně soustředím na Boo, ale chystám si do šuplíku i svou vlastní tvorbu. Hodně mne zajímá česká scéna pohybového divadla. Ve Francii jsme s Rale pracovali s contemporary dance tanečníky a to byl pro mne vždy veliký zážitek a hlavně nahlédnutí do jiného prostoru, jiné poetiky.
Christoph: Já jsem složil hudbu k filmu "Křižník Potěmkin" a několikrát jsem s tímto projektem vystupoval. Vydali jsme novou desku "Metamorphosis" a míchá se druhá deska ground/lift. Podílel jsem se se skupinou Chorovod na hudbě k projektu tanečního souboru Mamacalas.
Jedním z festivalů, na kterém se na vás můžeme těšit, bude i Eurotrialog v Mikulově. Ptám se na něj, protože pan Ostřanský i Pajer už na akci vystupovali s nejrůznějšími projekty několikrát. Jak na hraní tady vzpomínáte? Které koncerty tady se vám nejvíce vryly do paměti? Cítíte tady k tomu místu a festivalu (jako třeba někteří lidé, kteří tam pravidelně zajíždí) i jakýsi zvláštní vztah?
Josef: Tento festival patří ke stěžejním co na alternativní scéně muže posluchač v Česku vidět. I v letech, kdy jsem aktivně nehrál jsem tam jezdil trávit příjemné chvíle. Také jsme tam vzpomínali na Jiřího Kolšovského s ex-Dunajem a The Ex. Letos je tomu deset let kdy nás Jiří opustil. To to ale leti, co??? Takže letos tam hrajeme vlastně pro něj.
Na MySpace Boo najdeš nejen nové i starší skladby: www.myspace.com/booreboot.
Festival Eurotrialog Mikulov má stránky: www.eurotrialog.cz.
Partnerem MusicZone.cz je AUDIOTEK MUSIC CENTER - music megastore.
